Právo
10. 5. 2018

Budou první tři dny nemocenské opět placené?

Podle současné právní úpravy nemají zaměstnanci v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy. Tuto praxi, označovanou jako karenční doba, zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Od samého začátku je trnem v oku levicových poslanců, kteří se ji opakovaně pokoušeli zrušit. Přípustností úpravy se několikrát zabýval i Ústavní soud. V Poslanecké sněmovně nyní leží další návrh novely zákoníku práce, který si klade za cíl karenční dobu zrušit. Tentokrát má, zdá se, šanci uspět.

Iva Baranová
Barbora Bezděková

Nejdříve náleželo zaměstnancům po celou dočasnou pracovní neschopnost nemocenské poskytované jako dávka z nemocenského pojištění. Karenční doba proto měla být jednak úsporným opatřením pro státní rozpočet, zároveň však měla sloužit i jako nástroj zamezující zneužívání nemocenského. Ústavní soud však na návrh levicových poslanců první pokus o zavedení karenční doby zrušil. Konstatoval, že stav, kdy stát hrazení pojistného od zaměstnanců vyžaduje bezpodmínečně, ale dávky vyplácí až při splnění určitých kritérií, je neústavní. Zároveň zdůraznil, že fiktivním onemocněním by stát měl bránit důslednou kontrolou lékařů a zaměstnanců na neschopence, nikoli paušálním postihem všech.

Od roku 2009 ovšem zaměstnancům náleží v prvních čtrnácti dnech (resp. po určitou dobu v rámci prvních 21 dnů) nemoci náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem, nemocenské je vypláceno až od 15. dne nemoci (resp. dříve od 22. dne). V reakci na nález Ústavního soudu se zároveň snížila sazba pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnanci o 1,5 %. Další pravicová vláda karenční dobu prosadila napodruhé, tato nová úprava již testem ústavnosti prošla.

Zaměstnavatelé si karenční dobu pochvalují – od jejího zavedení významně poklesla míra nemocnosti zaměstnanců. Eventuální zrušení karenční doby hodlají akceptovat pouze tehdy, pokud by byl zaveden systém e-neschopenky, který by jim umožnil efektivnější kontrolu nemocných zaměstnanců. Odbory se s karenční dobou nesmířily. Argumentují negativním dopadem na hmotné zabezpečení i zdraví a namítají, že zaměstnanci jsou nuceni namísto nastoupení dočasné pracovní neschopnosti čerpat dovolenou. Opakované poslanecké návrhy na zrušení karenční doby však byly doposud neúspěšné.

Nyní je tomu zřejmě jinak. Nový poslanecký návrh novely získal podporu vlády v demisi, a má tak velkou šanci projít legislativním procesem úspěšně. Původní znění tohoto návrhu by karenční dobu zcela zrušilo – zaměstnancům by od prvního dne nemoci náležela náhrada mzdy ve výši 60 % upraveného průměrného výdělku. Kompenzací zvýšených nákladů zaměstnavatelů má být snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění hrazeného zaměstnavateli o 0,2 %. Vláda v demisi již dříve navrhovala, aby zaměstnavatelé při zrušení karenční doby propláceli náhradu mzdy jen do 11. dne nemoci. Nyní přišla s tím, aby v prvních třech dnech nemoci byla náhrada snížena na 30 % upraveného průměrného výdělku. V jaké podobě, případně zda vůbec, návrh projde Parlamentem, zatím není jisté.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign