Zpět na výpis

Dobrá zpráva pro věřitele a inkasní agentury

Soudní dvůr Evropské unie nadělil v prosinci všem věřitelům i inkasním agenturám netradiční vánoční dárek. Ve svém rozhodnutí odpověděl na otázku, kdy se na dohodu o splátkách uzavřenou mezi podnikatelem a spotřebitelem aplikuje právní úprava regulující poskytování spotřebitelských úvěrů.

Spotřebitelé, kteří jsou v prodlení se splácením úvěru, často v návaznosti na něj uzavírají s věřiteli novou dohodu o splátkách úvěru, a to zpravidla prostřednictvím společností zabývajících se vymáháním pohledávek. Značná část regulace spotřebitelských úvěrů, včetně povinnosti držet příslušné povolení České národní banky, se ale nevztahuje na tzv. bezplatné odložení platby stávajícího dluhu. Výklad toho, kdy je odložení platby bezplatné, byl však doposud nejasný. Stanovení kritérií, kdy se použije úprava spotřebitelských úvěrů, je přitom pro věřitele a inkasní agentury zcela klíčová. Spotřebitelské úvěry totiž může v České republice kromě bankovních a obdobných subjektů poskytovat pouze držitel oprávnění uděleného Českou národní bankou.

Soudní dvůr posuzoval ustanovení směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru, která nachází v českém právu odraz v zákoně o spotřebitelském úvěru. Rozhodl, že ujednání o splátkách stávajícího úvěru není ve smyslu směrnice „bezplatné“ pouze tehdy, pokud se v něm spotřebitel zaváže k placení nákladů, které nebyly v původní úvěrové smlouvě stanoveny. Nepřistoupil tak na názor generální advokátky Eleanor Sharpston, podle níž je bezplatná pouze splátková dohoda, kde spotřebitel nemusí vrátit nic než samotnou jistinu dluhu. Takový výklad by ale v praxi de facto znemožňoval uzavřít dohodu o splátkách se spotřebitelem jakémukoliv subjektu, který není držitelem výše uvedeného oprávnění České národní banky. Soudní dvůr však zaujal postoj, podle něhož je placení úroků či jiných nákladů vyplývajících již z původní úvěrové smlouvy splácením stávajícího dluhu. Dohodu o splátkách, ve které se spotřebitel zavazuje i k jejich uhrazení, tedy považuje za bezplatnou. Rozhodnutí Soudního dvora ve svém důsledku mimo jiné znamená, že věřitelé a inkasní agentury sjednávající takové dohody o splátkách nemusí mít ve výše uvedených intencích povolení České národní banky.

Přístup Soudního dvora EU jistě potěší především věřitele a inkasní agentury. Při sjednávání splátkových dohod se mohou za výše popsaných podmínek vyhnout značné části přísné regulace poskytování spotřebitelských úvěrů. Ve svém důsledku je rozhodnutí nepochybně přínosem i pro samotné spotřebitele. V případě problémů se splácením spíše dostanou nabídku na uzavření splátkového kalendáře a mohou se tak vyhnout případné hrozící exekuci nebo insolvenci.