Z judikatury
16. 2. 2018

Dodání zboží nebo poskytnutí služby?

Koncem minulého roku vydal Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodnutí v případu 3 Afs 96/2016. Řešil v něm, zda předmětnou transakci považovat za dodání zboží nebo za poskytnutí služby. Toto posouzení mělo vliv na aplikaci správné sazby DPH.

Tomáš Havel
Dominik Kovář

Konkrétně se jednalo o prodej obilí, které rostlo na propachtované půdě. V okamžiku prodeje toto obilí však ještě nebylo ve stavu, v němž by bylo možné jej sklízet. Dodavatel posoudil tento prodej jako dodání zboží. S tímto správce daně nesouhlasil a tvrdil, že jde o poskytnutí služby (přenechání práva na sklizeň). Správce daně přitom vycházel z právního posouzení, že nezralé obilí je součástí půdy, na níž roste. Za samostatnou věc se považuje, až jakmile je odděleno od půdy, tedy sklizeno. 

NSS se správcem daně nesouhlasil a uvedl, že obilí nemusí být nutně sklizeno, jakmile je dozrálé. Pro pěstitele může mít ekonomický význam i sklizení nedozrálé plodiny nebo dokonce její nesklizení. Dle NSS je možné považovat za zboží i takovou věc, která v právním smyslu je součástí jiné věci. Podmínkou je, že dodávané zboží jde dostatečně identifikovat a oddělit od věci mateřské (v tomto případě od půdy) bez jejího podstatného znehodnocení. 

Ačkoliv tento rozsudek řešil poměrně specifickou záležitost, je důležitý. Ukazuje, že pro určení režimu DPH dané transakce nemusí být vždy důležité její právní vymezení, respektive zachycení ve finančním účetnictví. Rozsudek též potvrzuje judikaturu Soudního dvora EU v tom, že pojem dodání zboží je třeba vykládat ve všech státech EU jednotně bez ohledu na jeho vymezení v soukromém či obchodním právu dané země. 

 

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign