Zpět na výpis

Informace GFŘ k reverse-charge v telekomunikacích: otázky zůstávají

Režim přenesení daňové povinnosti („reverse-charge“) se od 1. října 2016 vztahuje i na vybrané služby elektronických komunikací. Generální finanční ředitelství („GFŘ“) zveřejnilo informaci, která měla upřesnit podmínky aplikace reverse-charge. Některé aspekty však zůstávají i nadále nejasné.

Dle nařízení vlády se reverse-charge uplatní od 1. října 2016 při poskytnutí služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace (zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, „ZoEK“).

(i)        prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací,
(ii)       propojením sítí elektronických komunikací nebo
(iii)     na základě nákupu a prodeje těchto služeb.

Dle GFŘ se první dva body vztahují na poskytování služeb elektronických komunikací na základě smluv o přístupu k sítím elektronických komunikací či smluv o propojení sítí elektronických komunikací za podmínek stanovených ZoEK. Měly by se tak dotknout pouze úzkého okruhu subjektů na velkoobchodní úrovni.

Jako nejpalčivější se jeví poslední bod. Dle informace GFŘ by mělo jít o služby založené na smluvním vztahu mezi dvěma podnikateli v elektronických komunikacích (plátci), který sice není upraven smlouvou o propojení sítí či přístupu dle ZoEK, ale samotná služba elektronických komunikací, která se přeprodává, má povahu plnění určených k přístupu či propojení.

Pro většinu společností, které nakupují služby elektronických komunikací, tak bude nutné určit, zda by měly být kvalifikovány jako podnikatelé v elektronických komunikacích, jež nakupují dotčené služby se záměrem dalšího prodeje, či jako koneční spotřebitelé. V prvním případě by byl při nákupu těchto služeb uplatněn reverse-charge, v případě druhém by měl být uplatněn standardní režim DPH.

Informace specificky uvádí, že například v případě nákupu služeb elektronických komunikací pro následný prodej v rámci holdingu či pro přeprodej služeb společností zabývajících se centralizací nákupních činností by se reverse-charge měl uplatnit. GFŘ ale mlčí například o nákupu služeb elektronických komunikací pro jejich přeprodej vlastním zaměstnancům či jejich rodinným příslušníkům. Ze strany daňových poradců je tak nyní snaha vyjasnit přístup k aplikaci reverse-charge v této situaci přímo se zástupci GFŘ.

Kloníme se k názoru, že pro správnou aplikaci režimu DPH je klíčová definice podnikatele v elektronických komunikacích. Protože ZoEK stanoví především obecné podmínky podnikání v elektronických komunikacích, měl by s definicí podnikatele napomoci občanský zákoník. Jedním ze základních znaků podnikání je úmysl dosahovat zisku. Domníváme se, že v případě přeprodeje telekomunikačních služeb zaměstnancům bez marže není zaměstnavatel v postavení podnikatele a proto by neměl aplikovat při nákupu reverse-charge.

Podobná argumentace se nabízí i v případě nákupu služeb elektronických komunikací pro následný přeprodej bez marže v rámci holdingu či dalším entitám ve skupině. Zde je ovšem třeba pečlivě zvážit celkové nastavení transakcí mezi spojenými osobami především z pohledu převodních cen a celkovou ziskovost vzájemné spolupráce.