Ze světa
18. 4. 2018

Nová pravidla pro zdanění digitální ekonomiky

Evropská komise vydala v březnu návrhy dvou směrnic, které zasahují do sféry digitální ekonomiky. První směrnice navrhuje zavést daň z digitálních služeb, druhá pak přináší koncept digitální stálé provozovny.

Václav Baňka
Lenka Fialková
Hana Čuříková

Návrh směrnic přichází několik let poté, co OECD vydala předběžnou zprávu k daňovým výzvám digitální ekonomiky. V ní podrobně popisuje jednotlivé modely digitální ekonomiky a konstatuje, že zatím neexistuje shoda mezi státy, jak přistoupit k jejímu zdanění. Evropská komise sice upřednostňovala řešení na úrovni OECD, ale vzhledem k tomu, že to zatím není na dohled, přistoupila k návrhu řešení v rámci EU. 

Návrh směrnice o společném systému daně z digitálních služeb zavádí speciální daň ve výši 3 % z příjmů z určitých digitálních aktivit. Jde o dočasné řešení do doby, než se státy shodnou na zavedení konceptu digitální stálé provozovny. Tato daň by se uplatňovala od roku 2020, a to z hrubých příjmů z digitálních aktivit, kde významnou roli při vytváření hodnot hrají uživatelé a které lze v rámci stávajících daňových pravidel jen obtížně podchytit. Šlo by o příjmy z:

  • prodeje reklamního prostoru na internetu;
  • digitálních zprostředkovatelských aktivit, které uživatelům umožňují komunikovat s jinými uživateli a které mezi nimi mohou usnadnit prodej zboží a služeb;
  • prodeje dat získaných z informací od uživatelů.

Daň má vybírat ten členský stát, v němž se nacházejí uživatelé. Týkala by se pouze společností s celkovým minimálním ročním celosvětovým obratem ve výši 750 milionů eur a z toho 50 milionů eur v EU. Při navrhované 3% sazbě činí odhadované příjmy z daně do rozpočtu členských států ročně 5 miliard eur. EK navrhuje vytvoření jednotného kontaktního místa pro podání přiznání i zaplacení daně. Výnosy by se pak následně dělily mezi členské státy na základě počtu uživatelů.

Návrh druhé směrnice zavádí nový koncept digitální stálé provozovny. Provozovna by vznikla na základě směrnicí definované digitální přítomnosti (např. webové či mobilní aplikace atp.) při splnění alespoň jednoho z následujících kritérií:

  • její roční hrubé příjmy v členském státě přesahují 7 milionů eur;
  • má v členském státě za daňové období více než 100 000 uživatelů;
  • za daňové období uzavřela s uživateli z řad podniků více než 3 000 obchodních smluv na poskytování digitálních služeb.

Pravidla obsažená ve směrnici budou účinná vůči poplatníkům z EU. Pokud jde o poplatníky ze třetích států, zde bude záležet na tom, zda koncept digitální stálé provozovny bude obsahovat příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění. Návrh směrnice je proto doplněn doporučením členským státům, aby v tomto směru upravily své mezinárodní daňové smlouvy. Směrnice předpokládá zrušení daně z digitálních služeb, jakmile bude mezi státy platit možnost vzniku digitální stálé provozovny.

Obě směrnice vyžadují jednohlasné schválení všemi členskými státy. V případě digitální stálé provozovny bude navíc třeba změnit příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění se třetími státy, k čemuž je vždy třeba souhlasu i druhé smluvní strany. Další osud směrnic je tedy velmi nejasný. 

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign