Novela výrazně rozšíří informační povinnost vůči správci daně

Z důvodové zprávy je patrné, že ministerstvo financí se nesmířilo s výkladem Nejvyššího správního soudu. Ten omezil rozsah informací poskytovaných ze strany bank a jiných obdobných institucí pouze na ty, které jsou explicitně uvedené v daňovém řádu. Mezi informace předávané na žádost správci daně by tak měly nově patřit i údaje o zmocněncích oprávněných nakládat s penězi na účtech, o osobách, jež prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb. Dále pak o službách vzdáleného přístupu k účtu a jejich využití, včetně údajů k identifikaci zařízení, jehož prostřednictvím se přistupuje, a v neposlední řadě údaje o zřízených bezpečnostních schránkách.

Ministerstvo financí dále s odkazem na evropskou legislativu (tzv. směrnici DAC 5) navrhuje rozšířit katalog informací předávaných ze strany povinných osob podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon o AML). Správce daně by si nově mohl vyžádat od různých subjektů veškeré údaje získané při identifikaci a kontrole klienta dle tohoto zákona, a to včetně souvisejících písemností a informací o způsobu jejich shromažďování. K těmto informacím má nyní na základě zákona o AML přístup Finanční analytický úřad (od roku 2017 nástupce Finančního analytického útvaru ministerstva financí). Novela by měla zasáhnout především profese, v nichž je mlčenlivost tradičně chráněna zvláštními předpisy. Vedle bank a ostatních finančních institucí jde především o notáře, advokáty, exekutory, daňové poradce, ale také o realitní makléře či autobazary. Návrh však vyvolal vlnu nevole napříč profesními komorami, které jej kritizují pro rozpor s povinností mlčenlivosti.