Zpět na výpis

OECD plošně mění smlouvy o zamezení dvojímu zdanění

V listopadu 2016 zveřejnila OECD mnohostrannou dohodu, která bude mít dopad na uplatňování smluv o zamezení dvojímu zdanění („SZDZ“). Nový instrument implementuje výsledky Akčního plánu BEPS do více než 2 000 smluv o zamezení dvojímu zdanění. Slavnostní podpis je naplánován na červen letošního roku do Paříže. Mnohostranná dohoda navrhuje opatření ve čtyřech základních oblastech: neutralizace efektů hybridních schémat, zneužívání SZDZ, vyhýbání se statusu stálé provozovny a mechanismus řešení sporů v oblasti dvojího zdanění.

Jednotlivé státy budou muset implementovat ustanovení, které zabraňuje společnostem využívat SZDZ primárně pro snižování svých daňových základů. Mnohostranná dohoda nabízí více možností, jak tohoto cíle dosáhnout. Nejjednodušším, a pravděpodobně i mnohými státy preferovaným způsobem, bude implementace tzv. principal purpose test – společnost nebude moci využít příslušnou SZDZ, pokud bude zřejmé, že jedním z hlavních důvodů uskutečnění určité transakce (případně nastavení určité struktury) bylo získání daňové výhody vyplývající ze SZDZ. Nad rámec tohoto základního pravidla si státy mohou zvolit ještě pravidla označovaná jako Limitation on Benefits. Jedná se o poměrně detailní podmínky, které musí společnost splnit, aby mohla danou SZDZ využít. Toto ustanovení historicky obsahuje například SZDZ mezi Českou republikou a USA.

Státy, jež se připojí k mnohostranné dohodě, budou dále povinny přijmout opatření pro řešení sporů v oblasti dvojího zdanění (Dispute Resolution). Poplatník, který se například domnívá, že mu v zahraničí srazili daň v rozporu s příslušnou SZDZ, bude mít možnost se ve lhůtě tří let obrátit na správce daně v kterémkoli z obou států a požádat o přezkoumání. Jednotlivé státy se následně budou snažit vyřešit daný problém vzájemnou dohodou. Pokud by k vzájemné dohodě nedošlo, může následovat arbitráž.

Opatření proti hybridním schématům řeší například zdanění daňově transparentních entit, problematiku dvojího rezidentství nebo mechanismus vyloučení dvojího zdanění v případě, že stejná platba je v jedné zemi odečtena od základu daně a ve druhé zemi zdaněna není. V případě stálé provozovny mnohostranná dohoda obsahuje, mimo jiné, pravidla pro komisionářské struktury, pro činnosti přípravného nebo pomocného charakteru nebo posuzování časového testu pro vznik stálé provozovny. Jak opatření proti hybridním schématům, tak pravidla týkající stálé provozovny nejsou povinná. Státy se mohou rozhodnout navrhovaná opatření nezavést.

Přestože Česká republika zatím nevydala žádné oficiální stanovisko, lze předpokládat, že se k mnohostranné dohodě připojí. Mnohostranná dohoda tak ovlivní i české osoby, které mají vztahy se zahraničním. V tuto chvíli však není jasné, zda Česko zvolí „minimalistický“ přístup a bude akceptovat pouze povinná ustanovení (v zásadě pouze „principal purpose test“ a opatření pro řešení sporů) nebo bude usilovat o rozsáhlejší implementaci.