Právo
17. 1. 2018

Osvobodí EU neosobní údaje?

V současné době se velká pozornost věnuje novému nařízení Evropské unie, které zajišťuje ochranu a volný pohyb osobních údajů – GDPR. Evropská komise však nelenila a přijala návrh přímo použitelného nařízení o volném pohybu neosobních údajů. Ten spolu s evropskými předpisy o ochraně osobních údajů umožní volný pohyb všech typů dat na vnitřním trhu Evropské unie.

Filip Horák
Daniel Szpyrc

Subjekty působící v EU se setkávají s různými územními omezeními ukládání datových souborů. Příkladem jsou pravidla týkající se profesního tajemství, např. ve zdravotnictví, jež s sebou nesou uchovávání či zpracovávání údajů pouze v domovském státě lékaře. Dále právní předpisy některých členských státu EU ukládají veřejnému sektoru povinnost uchovávat údaje pouze na území tohoto státu. V neposlední řadě se na trhu lze setkat s doporučeními dozorových úřadů ve finančním sektoru ohledně uchovávání dat v místě sídla finančních společností.

Dalším úskalím, se kterým se společnosti setkávají, je snaha poskytovatelů cloudových služeb o znesnadnění přenosu nahraných dat k jejich konkurenci, tzv. vendor lock-in. Výše uvedené spolu s právní nejistotou zapříčiňuje, že firmy skutečně nemohou nebo mají pocit, že nemohou využívat cloudových služeb různých poskytovatelů napříč Evropskou unií a nemohou přenášet údaje zpět na své servery nebo mezi konkurenčními poskytovateli datových úložišť. Domnívají se proto, že si nemohou svobodně vybrat nákladově nejefektivnější umístění svých souborů.

Navrhované nařízení by tyto problémy mělo nadobro odstranit. Členské státy EU by již neměly společnosti jakkoli nutit, aby uchovávaly nebo jinak zpracovávaly neosobní údaje na území konkrétního státu, s výjimkou omezení pro ochranu národní bezpečnosti. Dále by se pro obchodní společnosti měl zjednodušit přenos nahraných souborů mezi různými datovými úložišti. Evropská unie totiž podpoří vznik kodexů chování, které upřesní podmínky pro přenášení nahraných souborů.

Návrh rovněž pamatuje na výkon regulatorního dozoru různými národními orgány. Umístěním dat v jiné zemi se společnosti nevyhnou kontrolám ze strany dozorových úřadů. Národní kontrolní orgány ve spolupráci s orgány jiných členských států budou mít přístup k potřebných údajům, i když budou uloženy na území jiného členského státu.

Návrh nařízení nyní musí projít celým legislativním procesem Evropské unie. Těžko odhadnout jeho délku, ale s ohledem na panující politickou shodu nepředpokládáme žádné větší obstrukce.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign