Z judikatury
13. 9. 2017

Úroky ze zadržovaných nadměrných odpočtů opět před Soudním dvorem Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie ve svém dalším rozhodnutí potvrdil názor, že finanční správa by měla nadměrný odpočet vracet v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak není, měla by daňovému subjektu uhradit úroky z prodlení. Úroky však nenáleží za prodlení způsobené průtahy na straně daňového subjektu.

Veronika Červenková
Milan Hladik

Právní úprava daně z přidané hodnoty v jednotlivých členských státech Evropské unie vychází ze směrnice Rady 2006/112/ES (směrnice o DPH). V poslední době Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) poměrně často posuzuje soulad národních právních předpisů, které omezují přiznání úroku ze zadržovaného nadměrného odpočtu, případně takový úrok vůbec nepřiznávají, s evropským právem.

Tentokrát šlo o otázku souladu maďarské právní úpravy s právem EU. Ta stanoví, že doba pro přiznání úroku z prodlení ze zadržovaného odpočtu se počítá až od okamžiku předání zprávy o daňové kontrole, pokud z důvodu nesoučinnosti v průběhu prověřování nadměrného odpočtu udělí správce daně plátci pokutu.

Dle SDEU je posuzované ustanovení maďarského práva zjevně neadekvátní. Nezohledňuje konkrétní okolnosti vzniku prodlení na straně plátce. To může vést k tomu, že správce daně bude zadržovat nadměrný odpočet po poměrně dlouhou dobu, aniž by plátce toto prodlení zcela zavinil. Je tedy vždy třeba zjistit poměrnou část délky řízení, která je přičitatelná jednání plátce, a tu zohlednit při výpočtu úroku z pozdě vráceného odpočtu. Pokud je lhůta šetření nároku na odpočet prodloužena z důvodu, že plátce odmítal s daňovou správou spolupracovat, nemůže pak požadovat úrok za dobu prodlení způsobenou touto nesoučinností.

V závěru tohoto rozhodnutí SDEU zdůraznil povinnost soudů členských států vykládat národní právo eurokonformním způsobem. Jinými slovy, při rozhodování národních soudů není nutno aplikovat tuzemskou právní úpravu, pokud je v rozporu s komunitárním právem. Přitom není nezbytné nejprve požadovat její odstranění legislativní cestou nebo jiným ústavním postupem.

Lze tak shrnout, že SDEU požaduje, aby vrácení daně (nadměrného odpočtu) bylo uskutečněno v přiměřené lhůtě. Po uplynutí přiměřené lhůty vyžaduje zásada neutrality, aby vzniklá újma byla plátci daně kompenzována v podobě příslušného úroku z prodlení. Takový postup jsou povinny aplikovat všechny soudy v EU bez ohledu na to, zda je zakotven v lokálních právních předpisech. S tímto přístupem se ztotožnil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku starém necelé dva týdny.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign