Vznik stálé provozovny z titulu home office: OECD aktualizuje výklad, Česko nesouhlasí
OECD zveřejnila dlouho očekávanou aktualizaci Komentáře k článku 5 Modelové smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Ten se detailněji věnuje konceptu stálé provozovny v případech, kdy zaměstnanci pracují z home office nebo jiného místa na území státu, které není přímo spojeno s činností zaměstnavatele.
V polovině listopadu 2025 aktualizovaný výklad je pro zaměstnavatele poměrně příznivý a měl by přinést větší jistotu a flexibilitu při využívání zahraničních home office. Česká republika však v rámci Výhrad ke Komentáři OECD s tímto výkladem nesouhlasí a potvrzuje svůj dosavadní striktní výklad při posuzování práce z domova na území České republiky pro zahraniční zaměstnavatele, a to výhradně dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Výklad OECD
Dle aktualizovaného Komentáře OECD je při posuzování vzniku stálé provozovny v souvislosti s home office nutné zohlednit dva klíčové faktory.
- Rozsah práce z domova
Pokud zaměstnanec pracuje z domova v zahraničí méně než 50 procent své pracovní doby během 12měsíčního období, stálá provozovna by zaměstnavateli z titulu tohoto home office v daném státě neměla vzniknout.
- Obchodní povaha činnosti
I v případě, že je překročena hranice 50 procent pracovní doby vykonávané z domova v zahraničí, stálá provozovna nevzniká automaticky. Musí být dále prokázáno, že činnost zaměstnance v dané zemi má tzv. obchodní povahu. Dle Komentáře OECD musí existovat jasná vazba mezi prací zaměstnance v dané lokalitě a předmětem podnikání společnosti – například zaměstnanec v zemi přímo jedná se zákazníky, dodavateli, přidruženými podniky nebo jinými osobami a to, že se nachází v daném státě, mu usnadňuje jednání. Naopak za obchodní důvod se nepovažuje situace, kdy zaměstnanec pracuje z domova v zahraničí pouze z osobních důvodů nebo kvůli úspoře nákladů.
OECD Komentář doplnila také o příklady, které ilustrují uplatnění nového přístupu.
- Příklad A: zaměstnankyně pracuje z domova v zahraničí 30 procent pracovní doby během roku. Ačkoli je domov stálý a pravidelně užívaný, nevzniká tímto, bez dalších rozhodujících faktorů, zaměstnavateli stálá provozovna, protože zde pracuje méně než 50 procent času.
- Příklad B: zaměstnanec pracuje z domova v zahraničí 80 procent pracovní doby a pravidelně navštěvuje místní klienty. Domov je stálý a vzhledem k obchodnímu důvodu (obsluha místních klientů) je považován za místo podnikání a stálou provozovnu společnosti.
- Příklad C: zaměstnanec pracuje z domova v zahraničí 60 procent pracovní doby, poskytuje služby na dálku klientům v různých zemích a pouze příležitostně navštíví místního klienta. Přestože tráví v domovské zemi více než 50 procent času, práce z domova nezakládá stálou provozovnu zaměstnavatele, neboť zde není obchodní důvod pro jeho přítomnost.
Výhrada České republiky
Ačkoli nová aktualizace Komentáře OECD přináší společnostem poměrně jasný přehled hledisek, která je nutné zohledňovat při posuzování vzniku stálé provozovny, je důležité zmínit, že ne všechny členské státy OECD se s aktualizovanými pokyny plně ztotožňují.
Česká republika si k tomuto Komentáři ponechává výhradu, pokud jde o aplikaci zmíněných kritérií. Nesouhlasí s tím, aby pouhý druh místa používaný k výkonu práce byl určujícím faktorem, který by omezoval možnost existence stálé provozovny. Lze tedy předpokládat, že Česká republika bude i nadále vycházet z dosavadního striktního výkladu, a pokud se nebude jednat o činnosti přípravného nebo pomocného charakteru, může zahraniční společnosti v České republice vzniknout stálá provozovna z důvodu práce na dálku jejích zaměstnanců, a to bez zohlednění dalších kritérií uvedených v Komentáři OECD.