Zpět na výpis

Změny v daňovém balíčku: další oznamování příjmů a zneužití práva

Daňový balíček 2019, který byl od února ve vnějším připomínkovém řízení, čeká předložení vládě. V rámci vypořádání připomínek doznal určitých změn. Ministerstvo financí do něj vložilo zcela nové oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí a upřesnilo koncept zneužití práva. V čem tyto změny spočívají a co přinesou daňovým poplatníkům?

Zneužití práva

Návrh daňového balíčku od samého začátku začleňoval do daňového řádu obecné pravidlo zákazu zneužití práva. Historicky se tato zásada aplikovala na základě judikatury. Ministerstvo financí po vnějším připomínkovém řízení zpřesnilo textaci tohoto pravidla. O zneužití práva se bude jednat v situaci, kdy pro danou transakci neexistují řádné ekonomické důvody, neboť jejím hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů je získání daňové nebo jiné výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu. 

Nová formulace se oproti původnímu návrhu mnohem více podobá pravidlu aplikovanému Nejvyšším správním soudem. I přes zpřesnění se však zdá o něco širší – aby se dané jednání či skutečnost kvalifikovalo jako zneužití práva, postačí, pokud daňová výhoda bude jedním z hlavních účelů, nikoli jediným. Ministerstvo v důvodové zprávě ujišťuje, že na dosavadním přístupu finanční správy by se nemělo nic zásadního měnit. Reálné dopady změny ovšem ukáže až praxe. Pro tu bude důležité rozložení důkazního břemene. Daňové subjekty potěší, že neexistenci řádných ekonomických důvodů bude na základě výslovné úpravy i nadále prokazovat správce daně.

Oznamovací povinnost

Ministerstvo financí navrhuje zavést zcela novou oznamovací povinnost týkající se příjmů vyplácených do zahraničí. Nové oznámení sice nahradí současné hlášení ke srážkové dani, na druhou stranu značně rozšíří rozsah reportovaných plateb. Nově by daňové subjekty měly na měsíční bázi oznamovat nejen platby do zahraniční, ze kterých byla daň sražena, nýbrž i transakce podléhající srážkové dani, avšak v konkrétním případě od daně osvobozené – ať už na základě domácího práva či smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Nedaněné výplaty příjmů do zahraničí by se oznamovaly, pokud by vůči jednomu nerezidentovi přesáhly 100 000 Kč měsíčně. Důvodová zpráva hovoří o zahraničních dividendách, praktický dopad změny by však byl mnohem širší. Zahrnoval by nejen dividendy, licenční poplatky či úroky vyplácené do zahraničí, ale také bezúplatné příjmy.

Návrh zachovává možnost požádat o zproštění oznamovací povinnosti, nově však jen na dobu pěti let. Dosavadní zproštění zůstanou platná jeden rok po nabytí účinnosti novely, avšak pouze pro příjmy, ze kterých je daň skutečně sražena. Nedaněné zahraniční platby budou podléhat oznamování bezprostředně po nabytí účinnosti novely. 

Kromě shromažďování dat pro povinnou přeshraniční výměnu informací odůvodňují autoři návrh údajným vysokým odlivem důchodů z přímých zahraničních investic, který je v mezinárodním srovnání ojedinělý. Ministerstvo financí tak chce zavést další nástroj pro kontrolu, zda nedochází k nezákonné daňové optimalizaci. Ten by v kombinaci s navrhovaným vznikem daňové analytické evidence, tedy určitého univerzálního shromaždiště dat, mohl výrazně zefektivnit sdílení a analýzu dat nasbíraných napříč finanční správou, a to při vhodných nástrojích až na úrovni velkých dat.