Změny v EET a její další osud s otazníky
Ti z vás, kteří se připravují nebo se již připravili na přechod do režimu EET, by měli zpozornět. Ústavní soud totiž v polovině prosince zrušil některá ustanovení zákona o evidenci tržeb. Rozhodnutí se dotkne i osob, které již elektronické evidenci tržeb podléhají.
Pět z patnácti ústavních soudců se přitom domnívalo, že by bylo vhodné zrušit zákon o evidenci tržeb jako celek. Mezi jejich argumenty patřilo, že EET představuje nové finanční náklady pro každého podnikatele a stát nevyužil všechny možnosti k efektivnější kontrole výběru daní, kterými již disponuje. Většina se ale nakonec přiklonila pouze ke zrušení dílčích ustanovení.
Rozhodnutí Ústavního soudu přinese od 28. února 2018 zrušení povinnosti uvádět DIČ na účtenkách. Tato změna se bude týkat všech subjektů podléhajících EET bez ohledu na to, jestli se do EET zapojily v první nebo druhé vlně. Významný praktický dopad bude jistě mít i zrušení povinnosti evidovat tržby provedené platební kartou, a to ke stejnému datu. Obě tyto změny mohou mít vliv na rozsah osobních údajů, které podnikatelé zpracovávají.
Beze změny nezůstane ani Účtenkovka – státem organizovaná loterie, do které se může přihlásit každý držitel účtenky vydané v režimu EET. Právě DIČ prodejce je totiž jedním z identifikátorů, které musí účastník nahrát do systému pro registraci účtenky jako výherního losu. Vzhledem k tomu, že DIČ již nebude povinnou náležitostí účtenky, ministerstvo financí bude muset upravit loterijní systém.
Pravděpodobně největším zásahem do konceptu EET je odložení 3. a 4. vlny na neurčito. Ústavní soud konstatoval, že vláda nedostatečně vyhodnotila první dvě vlny a bez podrobné analýzy dopadů nemohou být do systému zařazeni další podnikatelé. Není tak jasné jestli, v jaké formě a kdy se zbývající subjekty do EET zapojí. Ministerstvo financí v současné době připravuje novelu zákona, která by na tyto otázky měla odpovědět.
Rozhodnutí Ústavního soudu přišlo až více než po roce účinnosti zákona. Neposiluje tak právní jistotu a přináší značné dopady do obchodních procesů podnikatelů. Je zřejmé, že největší komplikace způsobí dodavatelům pokladních systémů. Ostatním podnikatelům také může způsobit obtíže, například v oblasti zpracování osobních údajů, zvláště v souvislosti s nadcházejícím obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).