Aby malá daň nebyla drahá
Pořídili jste, prodali či nabyli v průběhu roku 2018 nemovitost? Provedli jste v průběhu roku 2018 změny na nemovitostech nebo v katastru nemovitostí? Pozor na podání daňového přiznání, i malá daň se může značně prodražit.
Daňové přiznání musí být podáno do 31. ledna 2019. Tuto povinnost není radno podceňovat, neboť v případě pozdního podání (či dokonce nepodání daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost) se pokuta stanoví nikoliv z meziročního rozdílu na dani, ale z celkové daňové povinnosti. Pokuta činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, maximální výše je 5 % celkové daně. Pokutu nelze prominout a může tak znamenat neočekávaný daňově neuznatelný výdaj.
Na druhou stranu, daňové přiznání není nutno podávat vždy. Výjimkou jsou například situace, kdy se ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím změní pouze sazba daně, koeficient či místní příslušnost. Finanční úřad zpravidla zasílá společnostem do datové schránky platební výměr, ale není to jeho povinnost. Je odpovědností každé právnické i fyzické osoby si termíny splatnosti daně z nemovitých věcí pohlídat. Standardně je daň splatná ve dvou stejných splátkách, a to do 31. května a do 30. listopadu daného roku.
Dobrou zprávou je, že v průběhu roku 2018 nedošlo k žádným významným legislativním změnám v této oblasti. Za zmínku však stojí posun v přístupu ke zdanění nemovitých věcí ze strany Finanční správy. Finanční úřady dosud čistě formalisticky spoléhaly na informace zapsané v katastru nemovitostí. Odvolávaly se přitom na zásadu materiální publicity a na ustanovení katastrálního zákona, podle nichž je katastr nemovitostí mimo jiné zdrojem informací, které slouží pro účely daní.
Podle nedávných rozsudků soudů musí správce daně učinit všechny úkony k tomu, aby byla daň stanovena správně. Proto by se měl při vyměřování daně – a to nejen daně ze staveb, ale i z pozemků – zabývat skutečným právním stavem. V případě pochybností by tedy správce daně měl zkoumat, zda jsou informace v katastru nemovitostí evidovány v souladu se skutečností, tj. skutečným využitím nemovité věci (daň ze staveb) či existujícím pravomocným správním rozhodnutím (daň z pozemků). Je však třeba počítat s tím, že správce daně pravděpodobně vyzve poplatníka k doložení skutečného stavu, neboť jeho primárním zdrojem informací nadále zůstává katastr nemovitostí.