Brexit: tři varianty celního uspořádání po odchodu Velké Británie z EU
Pokud se na dosavadní dohodě nic nezmění, vystoupí Velká Británie definitivně z Evropské unie po uplynutí přechodného období dne 1. ledna 2021. V tento moment se s největší pravděpodobností bude muset vzdát jedné z největších ekonomických výhod, které členství v EU přináší: jednotného volného trhu a ním spojené celní unie. Vystoupení Velké Británie z celní unie bude mít zásadní dopad především na přeshraniční obchodní řetězce, které se budovaly několik dekád. Popisujeme tři možnosti nového uspořádání.
Celní unie EU byla vytvořena již v roce 1958 jako součást Evropského hospodářského společenství, z něhož se později stala dnešní Evropská unie. Všechny členské státy EU jsou tak zároveň součástí i celní unie. Obecně řečeno, celní unie představuje dohodu několika zemí, na základě níž se tyto země zavázaly aplikovat společnou obchodní politiku vůči nečlenským zemím, zejména co se tarifních i netarifních opatření týče. Celní unie odstranila cla, kvóty a jiné překážky volného obchodu v rámci EU a vůči třetím zemím používá jednotný celní sazebník.
V současné době zůstává téma celní unie v souvislosti s brexitem stále jedním z těch nevyřešených. V budoucnu se může uskutečnit několik scénářů:
Británie v celní unii zůstane
Tento scénář by pro Velkou Británii znamenal přijmout stejná tarifní opatření vůči třetím zemím, jaká v tuto chvíli uplatňuje EU a rovněž nezavádět celní kontroly na hranicích při obchodování se státy EU. Tato varianta se z pohledu britské vlády jeví jako nejméně pravděpodobná, jelikož jako ještě dosavadní člen celní unie EU nemůže Velká Británie uzavírat žádné jiné bilaterální obchodní dohody.
Úplný odchod a nové dohody
Druhou variantou je úplný odchod Velké Británie z celní unie, což by vyžadovalo uzavření nových obchodních dohod nejen s EU, ale také s dalšími státy světa. Mimo jiné i pravidla upravující obchod mezi členy Světové obchodní organizace (WTO) počítají s EU jako celkem, tudíž jakmile Velká Británie přestane být členem EU, bude si v rámci WTO muset vyjednat svou vlastní dohodu. V neposlední řadě tento scénář přináší i velmi citlivou otázku vytvoření kontrolované hranice mezi Irskem a Severním Irskem, kterou obě strany odmítají.
Bližší partnerství
Velká Británie má rovněž možnost inspirovat se u dalších zemí, které nejsou členy EU, ale mají s EU uzavřeno bližší partnerství. Příkladem je Evropské sdružení volného obchodu či celní unie uzavřená s Tureckem.
Ať už Velká Británie zvolí jakoukoliv cestu, jedno je jisté – bez uzavřených obchodních dohod nejvíce utrpí dovozci a vývozci, kteří ponesou náklady nově uplatňovaných tarifních a netarifních opatření. Jak zavedení podobných opatření vypadá v praxi, můžeme již nyní sledovat na příkladu USA, které od června 2018 nově uvalily cla na ocel a hliník.