Správce daně nemůže hodnotit navržené důkazy účelově
Pokud poplatník navrhne v rámci daňového řízení důkazy, správce daně je povinen je hodnotit jak samostatně, tak i ve vzájemných souvislostech. V případě, že má pochybnosti o kterémkoliv z nich, může daňovému subjektu zaslat výzvu k předložení dalšího nebo jiného důkazního prostředku. Nemůže však hodnotit důkazy účelově tak, že ty, které jsou ve prospěch daňového subjektu, pomine či upozadí a ty, které mu jsou k tíži, vyzdvihne.
Nejvyšší správní soud (NSS) se zabýval případem (6 Afs 365/2017 – 41), kdy česká společnost vyvážela osobní automobily do Kambodže prostřednictvím celního agenta v Belgii. Belgický celní agent má stejné pravomoci jako státní celní orgán a je také oprávněn uvádět zboží do celního režimu vývozu.
Česká společnost předložila správci daně jednotný správní doklad (JSD) spolu s dalšími doklady souvisejícími s vývozem zboží (přepravní dokumenty, předávací protokoly, bankovní výpisy, atd.). Správce daně však u těchto transakcí nepřiznal vývozci osvobození od DPH s odůvodněním, že JSD neobsahuje veškeré náležitosti (chybějící otisk razítka a podpis belgického celního agenta). Hlavním argumentem správce daně bylo, že zboží nebylo uvedeno do celního režimu vývozu (jedna ze zákonných podmínek pro aplikaci osvobození od DPH), neboť si správce daně nebyl vědom skutečnosti, že belgický celní agent je oprávněn uvádět zboží do tohoto celního režimu namísto belgického státního celního úřadu.
Přestože správce daně právní postavení belgického celního agenta nezpochybnil, požadoval, aby byla daná skutečnost doložena. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt skutečnost neprokázal, nebyl, dle posouzení správce daně, schopen ustát své důkazní břemeno.
NSS k výše uvedenému konstatoval, že správce daně může vyjádřit pochybnosti ohledně věrohodnosti, průkaznosti správnosti či úplnosti účetnictví a jiných povinných záznamů. Je však povinen identifikovat a prokázat konkrétní důvodné pochyby, na základě kterých je činní nevěrohodnými, neúplnými, neprůkaznými nebo nesprávnými. Správce daně tak nemůže zpochybnit navržený důkaz osvědčující propuštění zboží do režimu vývozu, aniž by explicitně uvedl na základě jakých skutečností tak činí.