Rozhodnutí o zavedení digitální daně se odkládá
Rada pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) na svém jednání dne 4. prosince 2018 neschválila návrh směrnice o zavedení daně z digitálních služeb.
Kompromisní návrh pod rakouským předsednictvím byl postaven na následujících principech:
- Daň se bude vztahovat pouze na daňové subjekty z nadnárodních skupin s celosvětovými příjmy překračujícími 750 mil. EUR a celkovými ročními příjmy plynoucími ze zdanitelných digitálních služeb z EU překračujícími 50 mil. EUR, a to bez ohledu na to, odkud je služba poskytována.
- Zdanitelnými příjmy se rozumí příjmy z reklam umístěných na digitálním rozhraní (např. internetová stránka nebo mobilní aplikace), příjmy ze zprostředkovatelských služeb uskutečněných na digitálním rozhraní a příjmy z předávání uživatelských dat.
- Sazba daně byla stanovena na 3 %.
- Zdanitelné příjmy by byly přisouzeny jednotlivým členským státům na základě místa, kde se nacházejí uživatelé (bude určeno primárně podle adresy internetového protokolu (IP) zařízení uživatele), kteří shlédli reklamu, využili zprostředkovatelskou službu nebo byli zahrnuti do dat, jež byla předmětem prodeje, a to bez ohledu na to, zda finančně přispěli ke generování příjmu.
Zástupci členských států se taktéž zabývali deklarací, kterou předložily společně Francie a Německo těsně před zahájením zasedání, kdy již bylo jasné, že rakouský návrh nezíská jednomyslnou podporu členských států. Deklarace vyzývá Komisi a Radu EU, aby zúžily minimální rozsah digitální daně pouze na příjmy z reklam s možností dobrovolného rozšíření rozsahu zdanění, pokud se pro to členský stát rozhodne. Dále navrhuje, aby směrnice byla schválena do konce března 2019 s účinností od roku 2021.
Obě země vyzývají Komisi a Radu EU, aby pracovaly na návrzích legislativy, která bude trvalým a globálním řešením zdanění digitální ekonomiky v souladu se závěry učiněnými na úrovni OECD. Toto řešení se očekává v roce 2020. V případě, že by se podařilo najít shodu na úrovni OECD a následně by EU přijala odpovídající legislativu, byla by směrnice o digitální dani revokována.
Debata o tomto návrhu byla otevřená s různou mírou podpory pro tento návrh. Některé státy však vyjádřily s tímto návrhem předběžný nesouhlas (Irsko, Švédsko, Estonsko). Případně se přiklánějí počkat na řešení v rámci OECD. Další osud digitální daně je tedy nejasný.