Přelomové rozhodnutí: Náhrady za dovolenou patří do odpočtu na výzkum a vývoj
Krajský soud v Hradci Králové vydal rozsudek (31 Af 23/2016-76), ve kterém se zabýval problematikou odpočtu na podporu výzkumu a vývoje (VaV). Můžeme ho označit za přelomový, protože vyvrací dosavadní přístup finanční správy. Na rozdíl od ní je soud toho názoru, že náhrady za dovolenou představují součást mzdových nákladů, které do odpočtu na VaV jednoznačně patří.
Správce daně a Odvolací finanční ředitelství sdíleli názor, že v rámci odpočtu na VaV nelze uplatnit náhradu mzdy za dovolenou zaměstnanců podílejících se na projektu výzkumu a vývoje. Jejich hlavním argumentem bylo, že snížit daňový základ formou odpočtu je možné pouze v případě, kdy náklady přímo souvisí s řešením projektu. Náhrada mzdy za dovolenou však podle zástupců finanční správy tuto podmínku nesplňuje, protože po dobu dovolené zaměstnanec výzkumnou či vývojovou aktivitu nevykonává. Skutečnost, že výplatu náhrady za dovolenou nařizuje zákoník práce, je podle finanční správy v tomto případě irelevantní.
Tato problematika byla také předmětem projednávání na Koordinačním výboru GFŘ a KDPČR, o kterém jsme psali v roce 2015. Komora daňových poradců tehdy zastávala opačný názor než zástupci finanční správy, a jelikož ti trvali na svém závěru, byl příspěvek uzavřen s rozporem. Krajský soud nyní potvrdil názor Komory.
Soud zdůraznil, že náhrada za dovolenou je povinný zákonný náklad práce stejně jako mzda nebo odvody na sociální a zdravotní pojištění, které se standardně do odpočtu na VaV zahrnují. Dle soudu neexistuje žádný racionální důvod, proč by náhrady za dovolenou měly být posuzovány odlišně. Navíc je podle názoru soudu čas strávený na dovolené nezbytný k tomu, aby zaměstnanec mohl plnit svou roli při realizaci projektu výzkumu a vývoje. Náklad v podobě náhrady za dovolenou by měl být v rámci odpočtu krácen jen v případě, že se zaměstnanec podílí i na jiných činnostech nesouvisejících s projektem výzkumu a vývoje.
Uvedenou argumentaci soud podpořil také tvrzením, že chtěl-li zákonodárce náhrady za dovolenou z nákladů zahrnovaných do odpočtu na VaV vyloučit, měl tak explicitně učinit v zákonné úpravě. Z dosavadního znění zákona o daních z příjmů žádné takové omezení dle soudu dovodit nelze.
Spor nyní míří k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud ten závěr potvrdí, půjde – po mediálních zprávách z poslední doby – o další náznak nového pozitivního trendu, který snad v oblasti odpočtů na výzkum a vývoj nastává.