Daně
12. 4. 2017

Co přinese „Country by Country Reporting“ v praxi

Návrh novely zákona o mezinárodní spolupráci ukládá nadnárodním skupinám s ročním konsolidovaným obratem nad 750 miliónů eur povinnost podávat zprávu podle zemí. Aktuálně je na programu poslanecké schůze. Současně byla představena podoba formuláře, do kterého budou české mateřské společnosti vyplňovat informace o svých dceřiných společnostech. Zdá se, že Česká republika nestihne novelu přijmout v termínu povinné implementace, tedy do 4. června 2017. Proto rozpočtový výbor navrhuje změnu účinnosti na „den vyhlášení ve Sbírce zákonů“.

Daniel Szmaragowski
Veronika Červenková
Soňa Saidlová

Řadu českých firem čekají v brzké době dvě povinnosti. Tou první je podat tzv. Ohlášení Specializovanému finančnímu úřadu (SFÚ), ve kterém uvede, kdo za ni bude podávat zprávu podle zemí, v jaké zemi a v jakém rozsahu. Kvůli předpokládané poměrně pozdní účinnosti tohoto zákona se počítá s tím, že za všechna vykazovaná období končící do 30. září 2017 se bude Ohlášení podávat do 30. září 2017 (resp. 31. října 2017 – bude-li schválen pozměňovací návrh rozpočtového výboru). Následně již bude platit, že poslední den vykazovaného období je nejzazším termínem pro podání Ohlášení. Nové Ohlášení bude nutné podat jen v případě změn v ohlášených údajích, a to vždy do 15 dnů od data, kdy změna nastane.

České společnosti kvalifikujících se nadnárodních skupin pak budou muset současně poskytnout relevantní data nejvyšší mateřské společnosti, která bude následně podávat svému místně a věcně příslušnému správci daně zprávu podle zemí (tzv. Country by Country Reporting) ve formátu a struktuře předepsané daňovou správou dle sídla mateřské společnosti. Pro české mateřské společnosti platí, že budou vyplněný formulář předávat SFÚ. Jako zdroj vykazovaných dat mohou sloužit jak lokální finanční výkazy, tak konsolidované výkazy. Dle odhadů české finanční správy se tato povinnost bude týkat 10, maximálně 15 českých mateřských společností.
Ve zprávě podle zemí se budou vykazovat např. tyto informace:

  • Výnosy generované z transakcí se sdruženými podniky a jiné výnosy. Definice sdruženého podniku pro tyto účely však neodpovídá definici spojeného podniku dle zákona o dani z příjmů.
  • Výsledek hospodaření před zdaněním včetně veškerých mimořádných nákladů i výnosů.
  • Zaplacená daň z příjmů včetně zaplacených záloh, částky doplatků či doměrek daně z příjmů na bázi cash-flow.
  • Splatná daň z příjmů, resp. stávající náklady bez zahrnutí odložené daňové povinnosti nebo rezervy na daň.
  • Kumulovaný výsledek hospodaření.
  • Počet zaměstnanců ke konci vykazovaného období, nebo průměrný přepočtený stav za období. Na uvážení pak zůstává, zda do tohoto počtu zahrne i nezávislé dodavatele, kteří se podílejí na běžných provozních činnostech společnosti.
  • Čistou účetní hodnotu hmotných aktiv, kdy se nebudou zahrnovat peněžní prostředky ani peněžní ekvivalenty, nehmotná aktiva ani finanční aktiva. Za pobočku se budou aktiva vykazovat zvlášť.
     

S ohledem na to, že náplň některých vykazovaných kategorií není v současnosti jednoznačná, společnost KPMG vyjádřila své připomínky k pokynům, které mají být součástí formuláře pro vyplnění zprávy podle zemí.

 

 

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign