Ze světa
18. 4. 2018

Daňové plánování může podléhat oznamovací povinnosti

V polovině března dosáhl ECOFIN politické shody na pravidlech, která ukládají tzv. zprostředkovatelům (daňoví poradci, advokáti, jiní poradci) nebo poplatníkům povinnost poskytnout informace o přeshraničních, z hlediska daňového plánování potenciálně agresivních uspořádáních. Tyto informace budou následně součástí mezinárodní výměny informací. Nová pravidla budou začleněna do směrnice o administrativní spolupráci (DAC), jedná se o v pořadí již šestou novelizaci – proto název DAC 6.

Václav Baňka
Lenka Fialková

Směrnice se má v zásadě vztahovat na všechny typy přímých daní ukládaných členskými státy. Neuplatní se u DPH, spotřebních daní a cel, ani u povinných plateb sociálního pojištění.

Ústřední pojem směrnice „uspořádání“ není v navrhovaném textu definován. Nechává se tak prostor různým intepretacím a bude důležité, jak budou ustanovení směrnice přenesena do české legislativy. Přeshraniční transakce podléhají oznámení tehdy, pokud splňují jeden či více charakteristických znaků, které jsou obsaženy v příloze ke směrnici. Některé znaky se budou testovat společně s testem hlavního přínosu transakce. Tomuto testu se obecně vyhoví, bude-li možné stanovit, že hlavním přínosem nebo jedním z hlavních přínosů, které z určitého uspořádání vyplynou, je získání daňové výhody. Mezi znaky uplatňované společně s tímto testem patří například závazek poplatníka dodržovat podmínku důvěrnosti, umělé využití ztrátové společnosti, platby ze států nebo přes státy, které mají preferenční daňové režimy atp. Existence některých znaků však bude zakládat povinnost oznámit uspořádání i bez splnění testu hlavního přínosu. Jedná se například o některá uspořádání v oblasti převodních cen a další situace. 

Oznamovací povinnost se v některých případech přesouvá ze zprostředkovatele na poplatníka. Může tomu být například, pokud zprostředkovatel disponuje profesní výhradou, která mu v oznámení brání (např. pravděpodobně povinnost mlčenlivosti) nebo pokud poplatník realizuje oznamované uspořádání bez asistence zprostředkovatele. 

Březnová verze textu doznala změn poté, co některé státy vyjádřily obavy z nadměrného rozsahu nahlašovaných informací:

  • Definice „zprostředkovatele“ se rozšířila a vyjasnila: zahrnuje jakoukoliv osobu, která navrhuje, nabízí, organizuje nebo dává k dispozici pro implementaci, nebo přímo implementuje uspořádání, které podléhá reportingu. Zahrnuje i osoby, které „ vědí nebo by se mohlo rozumně předpokládat, že vědí, že poskytly pomoc s ohledem na uspořádání podléhající oznámení“.
  • V případě možného multiplicitního oznámení text vysvětluje, že oznamovací povinnost se vztahuje na všechny zainteresované osoby. Výjimkou je situace, kdy povinný subjekt prokáže, že transakci již nahlásil jiný povinný subjekt. 
  • Text dále vysvětluje, že v případě, že po oznámení členský stát bezprostředně nereaguje, neznamená to, že automaticky souhlasí s uspořádáním a považuje jej za validní.
  • Původně navrhovaná retroaktivita je ve finálním textu omezena, i tak je ale potřeba začít posuzovat uspořádání implementovaná 20. den po zveřejnění DAC 6 ve veřejném věstníku EU.
  • Zmírnila se rovněž lhůta, dokdy zprostředkovatel oznamuje transakci. Oproti původní – do 5 dnů od implementace – na 30 dnů. 
  • Z původního textu vypadla pravomoc Evropské komise měnit charakteristické znaky v příloze. Namísto toho EK bude znaky každé dva roky vyhodnocovat a navrhovat změny.

Přijetí finálního textu DAC 6 se očekává již bez dalšího projednávání v nejbližších měsících. Členské státy pak budou povinny implementovat směrnici do národních právních systémů do 31. prosince 2019 a aplikovat její ustanovení od 1. července 2020. Důležité ale pro poplatníky a daňové poradce je datum publikace DAC6 ve veřejném věstníku EU, což může nastat někdy v polovině roku 2018. První přeshraniční transakce podléhající oznamovací povinnosti jsou totiž ty, které poplatník aplikoval v době od 20. dne od publikace DAC 6 ve věstníku a 1. červencem 2020 (vstup v účinnost). Nahlásit tyto informace pak bude muset do 31. srpna 2020.

Daňové správy členských států si budou oznamované informace vyměňovat čtvrtletně prostřednictvím centrálního katalogu, který má Komise vytvořit do konce roku 2019. Automatická výměna bude probíhat vždy měsíc po skončení čtvrtletí, přičemž první informace budou vyměněny do 31. října 2020. 

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign