Zpět na výpis

Jak bude vypadat zákon o hromadných řízeních?

Návrh zákona o hromadných řízeních míří do Poslanecké sněmovny. Jedná se o už několikátý pokus o naplnění požadavků směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, která vyžaduje zavedení účinného a účelného procesního mechanismu pro zástupné (hromadné) žaloby.

Rozsah využití hromadných řízení

Návrh zákona počítá s omezením využitelnosti hromadných řízení pouze na nároky spotřebitelů vůči podnikatelům. Jedná se o tzv. minimální transpozici požadovanou směrnicí. Tím se česká koncepce zásadně odlišuje od klasického pojetí tzv. class action lawsuits známých z angloamerického právního prostředí, na jejichž základě lze vymáhat nároky z různých právních oblastí, kupříkladu z pracovního práva nebo práva životního prostředí. I na základě zahraničních zkušeností existuje rozšířený názor, že by se ani český zákon o hromadných řízeních neměl omezit pouze na spotřebitelské spory.


Odměna žalobce

Hromadnou žalobu bude za skupinu poškozených spotřebitelů moci podat pouze kvalifikovaná nezisková organizace zapsaná na seznam osob oprávněných podávat zástupné žaloby podle zákona o ochraně spotřebitele. Ta bude v řízení vystupovat v roli žalobce a ponese nejen veškeré povinnosti s tím spojené, ale i riziko neúspěchu ve věci. Této organizaci má být za její činnost přiznána odměna z vysouzeného plnění ve výši, která adekvátně pokryje její náklady a rizika. O výši této odměny se ale stále vedou spory. Ve verzi návrhu zákona, kterou v srpnu projednávala vláda, byly dvě možné varianty – 5 % a 25 % z přisouzeného plnění. Vláda nakonec schválila 5% variantu. Příznivci této nižší varianty varují, že příliš vysoká odměna může vést k tzv. spekulativním žalobám, její odpůrci se naopak obávají, že tato odměna nepokryje náklady menších řízení, která z toho důvodu nebudou zahajována.


Režim přihlašování či odhlašování spotřebitelů

Hromadná řízení mohou být vedena buď v přihlašovacím (opt-in) režimu, který požaduje aktivní přihlášení účastníků, nebo v režimu odhlašovacím (opt-out), v němž jsou účastníky všichni potenciální poškození, dokud se sami neodhlásí. Aktuální znění návrhu zákona na rozdíl od předchozích návrhů volí umírněnější opt-in režim. Přihlašovací režim byl zvolen zejména proto, že v souladu se zásadou „právo náleží bdělým“ respektuje volbu každého spotřebitele. Příznivci odhlašovacího režimu argumentují tím, že nelze po spotřebitelích požadovat, aby pravidelně sledovali oznámení o zahájených řízeních a včas se přihlašovali.

O mnohých bodech zákona (zejména těch výše uvedených) budou dále probíhat debaty na půdě Poslanecké sněmovny. Znění návrhu zákona tak může doznat ještě zásadních změn.