Ze světa
13. 10. 2017

Ministři financí EU diskutovali o nových daňových pravidlech pro digitální ekonomiku

Zářijové neformální zasedání ministrů financí a guvernérů národních bank v Tallinnu se mimo jiné věnovalo problematice zdanění v kontextu rozvoje digitální ekonomiky. Ministři hledali možné nové přístupy ke zdanění zisků firem působících v oblasti digitální ekonomiky. Rovněž se zaměřili na zlepšení dosavadních principů používaných v oblasti mezinárodního zdanění. Cílem je reakce na nové modely podnikání, rostoucí internacionalizaci podnikatelských aktivit a digitalizaci v oblasti ekonomiky.

Luděk Vacík
Lenka Fialková
Evropská komise (EK) načrtla problémy, se kterými se setkávají vlády při zdaňování digitální ekonomiky. Ty spočívají v tom, že současná pravidla mezinárodního zdanění vyžadují fyzickou přítomnost podniku v jiném státě. V dnešní globalizovaném a digitalizovaném světe, kdy zboží a služby mohou být dodávány při minimální fyzické přítomnosti podniku v jiném státě, lze tato pravidla aplikovat na zdanění podniků jen velmi těžko. Ty pak unikají zdanění jak v zemi rezidence, tak v zemi zdroje. EK se proto chce soustředit na tzv. nexus, tedy určení, který stát má právo na zdanění digitálních služeb (přestože komerční přítomnost podniku je pouze virtuální), a na vytváření hodnoty, tj. alokaci zisků k této virtuální přítomnosti podniku. 
 
Ministři financí se dohodli na dvoufázovém řešení. Mezi krátkodobá opatření v oblasti zdanění digitální ekonomiky patří tři následující návrhy:
 
  • Kompenzační daň (equalization tax, zkráceně EL) na obrat podniku. Ta by spočívala v uložení daně na nezdaněnou nebo málo zdaněnou část příjmu z digitalizovaného obchodování, která by byla buď započitatelná vůči dani z příjmů právnických osob v zemi rezidence, nebo by se jednalo o samostatnou daň v zemi zdroje.
  • Srážková daň z digitálních transakcí ukládaná z hrubé hodnoty určitých plateb nerezidentním poskytovatelům služeb a zboží on-line.
  • Odvod z příjmů generovaných z poskytování digitálních služeb a z reklamních aktivit, který by se aplikoval na všechny transakce uskutečňované na dálku lokálním zákazníkům.
     
Na tallinnském setkání se k těmto řešením přiklonily tyto státy: Rakousko, Bulharsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Belgie a Nizozemí.
 
V dlouhodobém horizontu ovšem EK preferuje modernizaci a úpravu dosavadních mezinárodních pravidel. Jedná se především o úpravu definice stálé provozovny tak, aby jí bylo možno přiřadit příjmy z digitalizovaných služeb a zboží. Dále jde o zaměření na alternativní přístupy k tradičním metodám úpravy převodních cen a na pravidla proti zneužívání daňových předpisů nebo na úpravu návrhu na CCCTB (společný konsolidovaný základ daně korporací) tak, aby tento návrh zohledňoval i digitální aktivity.
 
Na setkání také zaznělo, že pokud by návrhy na zlepšení dosavadních principů mezinárodního zdanění byly odsouhlaseny promptně, nebylo by vůbec nutné zavádět výše zmíněná dočasná krátkodobá opatření.
 
Týden po tomto neformálním setkání ECOFIN se v Tallinnu konal také Digitální summit. Evropská komise předložila vyhodnocení každého z výše navrhovaných řešení s ohledem na smlouvy o zamezení dvojího zdanění, pravidla státní podpory, základní svobody a mezinárodní smlouvy. Cílem je dosáhnout shody na dalším postupu během jednání Rady EU v prosinci a připravit legislativní návrhy do jara 2018.
 
Lze očekávat, že tyto inciativy budou dále koordinovány i s činností OECD na poli BEPS, Akčního bodu 1 (Addressing the Tax Challenges of the Digital Economy). OECD ovšem plánuje předložit mezitímní zprávu pro tuto oblast až v dubnu 2018 na setkání ministrů financí zemí G20. Finální zprávu s doporučeními se pak chystá připravit na rok 2020.
Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign