Z „malé“ daně z nemovitých věcí se stává „velká“
Konsolidační balíček s sebou přinesl významnou novelizaci zákona o dani z nemovitých věcí. Po více než deseti letech stouply sazby daně přibližně o 80 % a schválena byla také řada dílčích změn, které by měly výběr z této daně zvýšit. Termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí je letos 31. leden 2024. Měli jste již čas seznámit se s novelizovaným zněním zákona a vyhodnotit, zda vám pro rok 2024 vzniká povinnost podat daňové přiznání?
Média v souvislosti s novelou zákona o dani z nemovitých věcí dlouho zmiňovala pouze tzv. státní část daně a technické části novely byly upozaděny. Zatímco státní část daně byla nakonec z novely vypuštěna, technické změny schvalovacím procesem prošly, ale první ucelené informace k nim zveřejnila finanční správa až v průběhu prosince 2023. Materiál s názvem „Stručný popis významných změn na rok 2024“ má 47 stran.
Pro poplatníky nebude jednoduché za krátký čas vyhodnotit, zda ze změn plyne povinnost podat na rok 2024 daňové přiznání, nebo zda postačí, že správce daně před květnovým termínem úhrady daně bude poplatníka informovat o nové výši daňové povinnosti. Připomínáme, že pokuta za opožděné tvrzení daně se stanoví z celé hodnoty daňové povinnosti. Výjimkou je situace, kdy poplatník podá přiznání sice po lhůtě, ale bez výzvy správcem daně. V tomto případě pokuta nevzniká. Při vyšší daňové povinnosti však správce vždy vyměří úroky z prodlení.
Pro podnikající subjekty je důležitá změna definice zpevněné plochy, která je zároveň příkladem úpravy, se kterou je spojena povinnost podat daňové přiznání. Existence zpevněné plochy již není omezena na pozemek zapsaný v katastru nemovitostí jako „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“. Od 1.1.2024 jsou zpevněnou plochou pozemek či jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou.
Podnikající i nepodnikající subjekty, kterým bylo uděleno pravomocné povolení na budoucí zdanitelnou stavbu, by měly věnovat pozornost nové definici stavebního pozemku. Ten vzniká ve výměře budoucí zdanitelné stavby, a to i na parcele s již existující jinou zdanitelnou stavbou. Ve znění zákona do 31.12.2023 existence jiné zdanitelné stavby na dané parcele vznik stavebního pozemku vylučovala. S touto změnou bude spojena povinnost podat daňové přiznání.
Rozšiřuje se i počet případů, kdy je poplatníkem daně uživatel, nájemce nebo pachtýř nemovité věci, a to například u nemovitých věcí, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Stane-li se uživatel, nájemce či pachtýř nově poplatníkem daně, bude povinen podat daňové přiznání.
Především nepodnikající fyzické osoby by se měly seznámit s úpravami zdanění budov pro rodinnou rekreaci a garáží. Tyto předměty daně jsou nově striktně vázány na způsob využití zapsaný v katastru nemovitostí bez ohledu na skutečné využití. Pokud byly doposud zdaňovány odlišně od nové úpravy, bude třeba podat daňové přiznání.
Podnikatelé v oblasti odpadového hospodářství se musí vypořádat se zrušením většiny osvobození, které doposud využívali. Pokud bude mít správce z posledního daňového přiznání k dispozici aktuální informace (především o existenci zpevněných ploch a stavebních pozemků), zohlední změny automaticky. V opačném případě musí poplatníci podat daňové přiznání a potřebné informace pro správné zdanění deklarovat.
Z důvodu pouhé změny místního koeficientu nevzniká poplatníkům povinnost podávat daňové přiznání. Přepočet daňové povinnosti provede správce daně.
V roce 2025 bude nutné se seznámit s dalšími 16 schválenými změnami, které mají odloženou účinnost. Zároveň půjde o první zdaňovací období, kdy výši daně může ovlivnit inflační koeficient (pro rok 2024 byl explicitně stanoven na hodnotu 1).