Nezávislá seskupení osob v hledáčku SDEU

SDEU v konečném rozsouzení sporu Evropská komise vs. Lucembursko uzavřel, že osvobození od daně pro nezávislá seskupení osob nelze omezovat pouze na ta seskupení, jejichž členové vykonávají výlučně činnosti, které jsou osvobozené od daně nebo při nichž nejsou osobami povinnými k dani. Tento výklad přitom dlouhodobě zastává i česká finanční správa. Jediná koruna zdanitelných příjmů podle ní automaticky vylučuje osvobození, což efektivně znemožňuje využití v praxi. To je ovšem v přímém rozporu s názorem SDEU. Ten je naopak přesvědčen, že služby seskupení, jehož členové vykonávají rovněž zdanitelné činnosti, lze osvobodit v rozsahu, v němž jsou tyto služby přímo nezbytné pro výkon nezdanitelných činností.
 
Finanční sektor by se ale neměl radovat předčasně. SDEU čeká ještě rozhodnutí v dalších třech kauzách. Mimo jiné bude řešit otázku aplikovatelnosti osvobození služeb nezávislých seskupení i v sektoru finančních činností a pojišťovnictví. Generální advokáti již zveřejnili svá stanoviska, shodu však nenašli. Podle generální advokátky Kokott toto osvobození ve finančním sektoru nelze vůbec aplikovat. Oproti tomu generální advokát Wathelet je přesvědčen, že osvobození služeb seskupení i v sektoru finančních a pojišťovacích služeb nic nebrání. Nezávislá seskupení osob jsou zařazena mezi osvobození od DPH ve veřejném zájmu (čl. 132 směrnice). Do této oblasti typicky náleží zdravotnictví, kultura a školství. Jádrem rozporu mezi oběma generálními advokáty tak je, zda se osvobození vztahuje jen na seskupení, jež působí v těchto oblastech či nikoli. Na definitivní odpověď si budeme muset ještě počkat. 

SDEU bude muset vyřešit i řadu dalších nejasností – např. zda mohou seskupení fungovat přeshraničně nebo musí-li mít skutečně formu právnické osoby, jak požaduje i český zákon o DPH. Otevřených otázek zůstává mnoho a některé odpovědi si možná vyžádají i změnu zákona o DPH.