Obnovitelné zdroje pro všechny Evropany
Úřední věstník Evropské unie vydal v červnu poslední z osmi předpisů, které jsou součástí tzv. zimního energetického balíčku. Změna evropské energetické legislativy, kterou Komise předložila v listopadu 2016, je tak završena. Cílem je zvýšit energetickou efektivitu, snížit uhlíkovou náročnost ekonomik, zaměřit se na spotřebitele a vybudovat energetiku na obnovitelných zdrojích.
Podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) nově upraví zejména směrnice 2018/2001, kterou se ruší současná stěžejní směrnice 2009/28/ES. Nová směrnice koresponduje s cílem Evropské unie stát se lídrem v oblasti obnovitelné energie. Stanovuje, že podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 dosáhne 32 % celkové hrubé konečné spotřeby energie v EU. S ohledem na prozatímní plnění může Komise v roce 2023 tento podíl ještě zvýšit. Jednotlivé členské státy by se na tomto cíli měly podílet prostřednictvím svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, ve kterých by si stanovily vlastní odpovídající cíle.
V zájmu dosažení stanovených cílů budou moci členské státy i nadále uplatňovat režimy podpory, a to v souladu s principy otevřenosti, transparentnosti, konkurenceschopnosti, nediskriminace a nákladové efektivity. Připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie zavádí poskytování provozní podpory pro nové výrobny formou aukcí. To by mělo být v souladu s veškerými kritérii směrnice. Členské státy se budou moci rozhodnout, v jakém rozsahu případně podpoří elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů v jiném členském státě. Pokud tak učiní, budou mít právo požadovat fyzický důkaz o dovozu takové elektřiny a omezit podporu jen na výrobce z těch členských států, s nimiž je infrastruktura dotčeného státu přímo propojena. Za určitých podmínek mohou členské státy podporu omezit jen na určité technologie.
Směrnice výrobcům elektřiny z OZE obecně nezaručuje právo na přednostní připojení k distribuční síti tak, jak to činila směrnice 2009/28/ES. Na druhou stranu si však klade za cíl podstatně usnadnit a zkrátit povolovací řízení s ohledem na výstavbu, modernizaci a provoz výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Délka povolovacího procesu nebude smět až na výjimky přesáhnout dva roky, u menších výroben jeden rok a výrobce bude moci veškerá nezbytná povolení a souhlasy získat prostřednictvím jediného kontaktního místa. U výrobců, kteří elektřinu z obnovitelných zdrojů využívají jen pro vlastní spotřebu nebo ji prodávají, aniž by šlo o jejich hlavní obchodní činnost (podle směrnice tzv. samospotřebitelé), s instalovaným výkonem výrobny do 10,8 kW bude nadto přípustné připojení k distribuční síti jen na základě oznámení příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Členské státy se pak mohou rozhodnout, že připojení k síti na základě oznámení vztáhnou i na výrobny s vyšším instalovaným výkonem nepřesahujícím však 50 kW, pokud tím nebude ohrožena stabilita, spolehlivost a bezpečnost sítě.
Česká republika je povinna transponovat většinu ustanovení směrnice do 30. června 2021. Zmíněná novela zákona o podporovaných zdrojích, která zakotvuje aukci, v níž získají vítězní výrobci elektřiny provozní podporu, čeká na předložení vládě. Zároveň Poslanecká sněmovna rozhoduje o novele energetického zákona připravené v reakci na výtky Evropské komise k dosavadní úpravě. Česká republika se tak ocitla v situaci, kdy aniž by měla správně transponovanou dosavadní unijní úpravu, musí připravovat implementaci nových směrnic a nařízení. Oblast energetiky proto v nejbližších letech čekají zásadní změny.