EU posílí ochranu pracovníků Uberu a dalších internetových platforem

Návrh směrnice, která má za cíl zlepšit pracovní podmínky při práci prostřednictvím platforem, obsahuje návod pro určení, zda je pracovník „zaměstnancem“. Současně stanoví vyvratitelnou domněnku, že pokud daný pracovník vykonává činnosti prostřednictvím internetové platformy a tato platforma může výkon činností pracovníka kontrolovat, je pracovník považován za zaměstnance. V takovém případě má nárok na stejnou úroveň ochrany jako „běžní“ zaměstnanci, ať již jde o rovinu finanční (například nárok na minimální mzdu, podporu v nezaměstnanosti či náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti) nebo rovinu nefinanční (úprava pracovní doby, BOZP a další). Internetové platformy, které budou tvrdit, že pracovník není jejich zaměstnancem, pak budou muset prokázat, že mezi nimi neexistuje (ani faktický) pracovní poměr. Důkazní břemeno tedy bude ležet výhradně na nich.

Směrnice dále reaguje také na skutečnost, že v praxi dochází u internetových platforem k nahrazování manažerských rozhodnutí počítačovými algoritmy (tzv. algoritmické řízení). Směrnice proto v souvislosti s ochranou pracovníků zakotvuje povinnost pravidelného lidského dohledu nad těmito automatickými systémy a jejich rozhodováním a dává pracovníkům (zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným) možnost tato rozhodnutí napadnout.

Vzhledem k tomu, že internetové platformy působí často ve více členských státech EU a je obtížné zjistit, kdy, kým a pro koho je práce vykonávána, nařizuje jim směrnice také informovat vnitrostátní orgány o výkonu své činnosti a osobách, které pro ně pracují. 

Nová pravidla by tak měla zvýšit právní jistotu a ochranu osob vykonávajících takovéto inovativní formy práce a v mnoha ohledech také ztížit internetovým platformám obcházení legislativy například v pracovněprávních, daňových a sociálních záležitostech nebo v oblasti bezpečnosti potravin.