Evropská komise nastínila plány na daňové reformy v EU
Komise vydala v půlce července první návrh nového daňového balíčku, který má pomoci nastartovat ekonomiku a vytvořit férová a jednoduchá pravidla pro zdanění v Evropské unii. Podrobnější verzi vydá na konci roku 2020, pokud se nepodaří realizovat iniciativy OECD převážně v oblasti korporátního a digitálního zdanění.
Události posledních měsíců, z velké části vlivem koronaviru, přinesly Evropské unii a jejím členským státům řadu nových výzev, zejména v souvislosti s propadem globální i evropské ekonomiky. Daňové systémy se musí vyrovnat také s dynamickým vývojem v oblasti digitálních technologií, rostoucím vlivem nadnárodních společností a musí řešit problematiku daňových úniků a daňových rájů.
Evropská komise (EK) na všechny tyto výzvy reaguje rozsáhlou reformou daňové politiky, jejíž hrubé obrysy představila v polovině července v rámci balíčku pro spravedlivé a jednoduché zdanění. Balíček obsahuje tři stěžejní oblasti:
Akční plán představuje 25 různých oblastí, které povedou ke spravedlivějšímu a jednoduššímu zdanění, které reflektuje prostředí moderní ekonomiky. Poctivým daňovým poplatníkům má snížit administrativní zátěž ve všech fázích daňového řízení. Implementace těchto opatření je plánována na roky 2020-2024.
Návrh revize směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC 7), který se zaměřuje na automatickou výměnu informací ohledně příjmů generovaných z digitálních služeb.
Sdělení EK ohledně řádné správy daňových záležitostí (tax good governance) se zaměřuje na podporu spravedlivého zdanění a zastavení škodlivé daňové soutěže mezinárodně i v rámci EU. Sdělení navrhuje rovněž vylepšení seznamu nespolupracujících jurisdikcí EU, který se zabývá zeměmi mimo EU, které odmítají dodržovat mezinárodně dohodnuté normy.
V akčním plánu i ve sdělení EK se nejvíce zdůrazňuje potřeba spravedlivějšího zdanění pro digitální platformy a jiné technologické firmy, dále etický kodex pro právnické osoby, reformy v systému placení DPH, boj proti daňovým podvodům či spravedlivější zdanění právnických osob včetně zjednodušení administrativy při placení daní napříč EU a řešení otázky daňových rájů. Komisaři navrhují také zásadní reformu zdanění příjmů právnických osob v EU, dříve známou jako společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base – CCCTB), která se řeší na úrovni EU již od roku 2011.
Ve vydaných dokumentech nejsou uvedeny konkrétní kroky jednotlivých opatření, ty by měly být představeny do konce roku 2020, jelikož EK prozatím upřednostňuje řešení na úrovni OECD. Pokud se na globální úrovni shoda nenajde, přistoupí EU k vlastnímu legislativnímu řešení na úrovni korporátních i digitálních daní. Na závěr je nutné uvést, že pro schválení daňového balíčku vydaného EK je třeba jednomyslná shoda všech států EU, která se dle předchozích zkušeností jeví jako velmi nepravděpodobná.