Jak dlouho může finanční úřad prověřovat správnost přiznané daně?
Finanční úřad zjistí určité nesrovnalosti ve vašem daňovém přiznání. Hrozí, že by tvrzená daň mohla být zvýšena. Kontrola se ale táhne dlouhé roky a její konec je v nedohlednu. Jak dlouho může správce daně měnit vámi přiznanou daň? Za jakých podmínek? A co když naopak zjistíte, že zaplacená daň měla být nižší?
Základním pojmem v této oblasti je tzv. lhůta pro stanovení daně. Tato lhůta činí tři roky a po jejím uplynutí už nelze stanovenou daň měnit. To platí i v případě, pokud by daňový subjekt zjistil, že daň měla být nižší. Za určitých podmínek ale může být lhůta prodloužena. Vždy ale skončí nejpozději uplynutím deseti let od jejího počátku.
Jak se lhůta počítá?
Lhůta pro stanovení daně začíná běžet v den, kdy uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání. Pokud daňový subjekt neměl povinnost podat daňové přiznání, pak začíná běžet v den, v němž se daň stala splatnou. Specifikem této lhůty je, že se neřídí obecnými pravidly pro počítání času dle daňového řádu. Prvním dnem lhůty pro stanovení daně je totiž už den uplynutí lhůty pro podání přiznání, nikoli až den následující. Rovněž se tato lhůta neprodlužuje, pokud její konec připadne na svátek, sobotu nebo neděli.
V jakých případech se může lhůta změnit?
Lhůta pro stanovení daně může být modifikována třemi různými způsoby – může být prodloužena, stavěna nebo přerušena.
Lhůta se prodlužuje vždy o jeden rok, pokud v posledních dvanácti měsících před uplynutím dosavadní lhůty došlo například k podání dodatečného daňového přiznání, oznámení rozhodnutí o stanovení daně nebo oznámení rozhodnutí ve věci opravného prostředku (např. odvolání). Stavění lhůty spočívá v tom, že lhůta po určitou dobu neběží. Touto dobou je zejména doba řízení před soudem, trestního stíhání pro daňový trestný čin nebo řízení o otázce nezbytné pro správné stanovení daně (např. dědické řízení). V případě přerušení lhůty začíná lhůta běžet znovu od začátku. Přerušení v praxi nastává zejména při zahájení daňové kontroly nebo podání řádného daňového přiznání.
Existují i výjimky, ve kterých může být daň měněna i po uplynutí tříleté, resp. desetileté lhůty. Jde o případy, kdy byl spáchán daňový trestný čin nebo kdy daňový subjekt podal před uplynutím lhůty dodatečné daňové přiznání na daň nižší, ale lhůta pro stanovení daně uplynula před skončením daňového řízení. V takovém případě je možné daň zvýšit nebo snížit bez ohledu na běh lhůty pro stanovení daně.
A co placení daní?
Od lhůty pro stanovení daně je třeba odlišovat lhůtu pro placení daně. Jedná se o lhůtu, ve které je finanční úřad oprávněn vymáhat stanovenou daň. Její základní délka činí šest let, nejpozději ale skončí uplynutím 20 let od jejího počátku nebo 30 let v případě zajištění daně zástavním právem, které se zapisuje do veřejného seznamu či rejstříku (např. katastr nemovitostí). Lhůta začíná běžet dnem splatnosti daně a neprodlužuje se v případě, že její poslední den připadne na sobotu, neděli nebo svátek. Modifikace této lhůty může nastat zejména při provádění úkonů v exekučním nebo insolvenčním řízení.
Jak se bránit?
Pokud vám finanční úřad zvýší daň i po uplynutí lhůty pro stanovení daně, je jeho rozhodnutí nezákonné. V takovém případě je třeba se bránit a včas podat proti platebnímu výměru odvolání. To lze podat pouze do 30 dnů od doručení dotčeného platebního výměru.