Soudy zpřísňují pohled na švarcsystém – na co si dát pozor?
Kvalifikace spolupráce s podnikatelem jako nelegální práce ze strany úřadů je častým předmětem obav zaměstnavatelů. Nastavit spolupráci s podnikatelem tak, aby se nejednalo o švarcsystém, je mnohdy velmi obtížné. Pokud se to nepodaří, mohou na společnosti dopadnout citelné postihy, a to nejen pokuty, ale i další sankce. Problémy jako například vysoké doměrky mohou nastat i v daňové oblasti. V článku se díváme na to, jak snížit riziko v této oblasti.
Možnosti spolupráce a typy činností
Pokud chce zaměstnavatel pro plnění některých úkolů využít osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), musí nejdříve posoudit povahu činnosti. OSVČ totiž již z povahy nemohou vykonávat závislé profese. U činností typu pokladní či skladník není dána jakákoli míra nezávislosti.
Problémy zaměstnavatelům nejčastěji přinášejí činnosti obojetné, tedy ty, které připouštějí jak práci na základě pracovněprávního vztahu, tak na základě spolupráce s podnikatelem (OSVČ). Pokud zaměstnavatel zvolí spolupráci s OSVČ, musí si dát pozor, aby práce nevykazovala znaky závislosti. Jinak se vystavuje riziku nelegálního zaměstnávání. Znaky závislé práce jsou osobní výkon práce, nadřízenost a podřízenost a výkon práce jménem a podle pokynů zaměstnavatele. Naopak podstatná není délka jejího výkonu.
Nová vodítka pro určení nelegální práce
Zatímco v minulosti se zdálo, že soudy začínají být při posuzování švarcsystému benevolentnější, aktuální rozhodovací praxe ukazuje opak. Přihlížejí přitom nejen k formálnímu vymezení spolupráce ve smlouvě, ale zejména k jejímu faktickému fungování. Judikatura tak přináší mnoho vodítek, pomocí kterých je jednodušší nelegální práci identifikovat.
Poslední rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (8 Ads 65/2024-53) například dovozuje, že by příjmy ze spolupráce neměly představovat nadpoloviční většinu veškerých příjmů OSVČ.
Významným posunem je také závěr, podle kterého není plánování si své práce ze strany OSVČ, ani nepronajímání si pracovního vybavení od objednatele automaticky důkazem, že ke švarcsystému nedochází.
Soudy již také vyloučily možnost kombinace obou typů spolupráce současně pro obojetné činnosti. Takové nastavení by bylo možné pouze tehdy, pokud by zaměstnanec/OSVČ v rámci různých typů spolupráce vykonával odlišné činnosti.
Zaměstnavatelům nemusí pomoct ani přechod na pracovněprávní vztah, protože inspektoráty práce mohou tuto změnu naopak vnímat jako potvrzení dřívější existence švarcsystému.
Rizika pro zaměstnavatele
Za nelegální práci hrozí zaměstnavatelům pokuta až do výše 10 mil. Kč, zákaz činnosti až na dva roky nebo uveřejnění rozhodnutí o pokutě po dobu jednoho roku. Zaměstnavatel rovněž může dočasně ztratit nárok na podpory a dotace ze strany státu nebo možnost zaměstnávat cizince. Riziko ale dopadá i na zaměstnance/OSVČ, kterému může být uložena pokuta až 100 tis. Kč.
Zaměstnavatelé se zároveň vystavují riziku doměření odvodů na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a daně z příjmů, které by byli jako zaměstnavatelé povinni z poskytnuté odměny zaměstnanci/OSVČ srážet, a to včetně souvisejících penalizací a úroků z prodlení za každý den opožděné platby.
Závěr
Je nezbytné si uvědomit, že řada znaků typických pro švarcsystém se může v praxi objevit i v rámci legitimní spolupráce s OSVČ. Ne vždy tedy automaticky znamenají porušení zákona – klíčové je pečlivě posoudit konkrétní okolnosti a skutečné fungování daného vztahu.
Pokud si nejste jistí, zda vaše spolupráce odpovídá požadavkům právních předpisů, rádi vám pomůžeme s jejím nastavením a minimalizací rizik spojených se švarcsystémem.