Jak pokračuje digitalizace systému DPH?

O záměru Evropské komise jsme informovali v loňském roce. Vzhledem k tomu, že DPH je ve všech členských státech EU hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu, představuje její harmonizace v současnosti jednu z nejvýznamnějších daňových otázek pro Evropskou komisi („EK“) a Evropský parlament („EP“). Zatímco si obě instituce uvědomují rozdíly v lokálních daňových předpisech, shodují se na nutnosti sjednotit DPH reporting, aktivně řešit rychle se rozvíjející ekonomiku digitálních platforem a umožnit jednotné registrace k DPH v celé EU.

Harmonizace digitálního výkaznictví DPH

Výkaznictví v oblasti DPH prošlo v ČR v roce 2014 digitalizací na základě úpravy směrnice o DPH. Daňová tvrzení, kontrolní hlášení či další tiskopisy podávají společnosti od té doby výhradně elektronicky. EK potvrzuje, že touto cestou členské státy vybraly o zhruba 3 % více na DPH. Nešťastné bylo přenechání kompetencí digitalizace správcům daně v jednotlivých zemích, čímž došlo k zavedení různých modelů – např. elektronická fakturace (Itálie), vykazování v reálném čase (Maďarsko, Španělsko), vykazování pomocí standardního kontrolního souboru pro daňové účely, tzv. SAF-T (Litva, Polsko, Portugalsko) nebo kontrolní hlášení DPH (Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko). Nově chystané požadavky na vykazování oznámily také některé další členské státy (Francie, Řecko, Rumunsko). 

Aktuální novela směrnice o DPH chce sjednotit požadavky na digitální výkaznictví ve všech členských státech a zavést povinnou elektronickou fakturaci u přeshraničních plnění. Pro tyto účely by měla být představena společná šablona. Od toho si EK slibuje, že se výrazně zkrátí lhůta pro vystavování daňových dokladů za intra-komunitární plnění (z aktuálních až 45 dnů na vystavení do dvou pracovních dní, resp. v téměř reálném čase). Zároveň by se ale zrušila možnost vystavovat souhrnné daňové doklady za určité období. Zrušena by byla rovněž povinnost podávat souhrnné hlášení, které EK považuje za technologický přežitek nepřipravený na digitální ekonomiku současnosti.

Uplatňování DPH u webových rozhraní

Ekonomika online platforem – tj. poskytování služeb prostřednictvím webových rozhraní (elektronické obchody) – je další oblastí, která by měla doznat změn. EK trvá na zavedení institutu domnělého (fiktivního) poskytovatele. Podle ní služby, například v oblasti poskytování krátkodobého ubytování či přepravy cestujících, nejsou pro všechny subjekty v členských státech rovnocenně nastavené a aktuální podmínky rozvrací konkurenční podnikatelské prostředí. Institut má zajistit, že online platforma bude vystupovat v roli plátce DPH, a vypořádat daň, pokud poskytovatel DPH neúčtuje. Určité kroky k regulaci trhu online platforem již probíhají. Jedná se zejména o čerstvou směrnici DAC 7, jež byla do českého prostředí implementována na přelomu minulého roku s účinností od 1. ledna 2023.  

Jednotná registrace k DPH v EU a rozšíření One-Stop-Shop

Zavedením režimu jednoho správního místa (OSS) došlo k nárůstu daňových příjmů EU a zefektivnění boje proti daňovým únikům. Ruku v ruce s rozšířením režimu napříč členskými státy jde i možnost registrace k DPH na jednom místě. V této souvislosti se EK vyjádřila rovněž k otázce daňového režimu skladu (call-off stock), jež by měl být k 31. prosinci 2024 omezen tak, že nebude možné provádět žádná nová přemístění zásob. Po 31. prosinci 2025 již nepůjde tento režim využít vůbec.  

Návrh novely směrnice o DPH je dle vyjádření EK v souladu s návrhem z roku 2018 týkajícím se konečného systému DPH, který stále projednává Evropská rada. Cílem je nahradit současný „přechodný“ systém tak, že se na plnění uvnitř EU bude pohlížet stejně jako na domácí plnění. V takové situaci bude DPH splatná v členském státě určení zboží, a to v sazbě tohoto členského státu, dodavatel ji však bude účtovat a vybírat ve svém členském státě. 

Vývoj nadále sledujeme a budeme vás informovat o dalších krocích v digitalizaci systému DPH v Unii.