Jak v účetnictví vykazovat zboží používané k předvádění

V praxi běžně dochází k situaci, kdy účetní jednotka zboží před prodejem po určitou dobu předvádí. Následně vyvstává otázka, zda má být takové zboží či výrobek klasifikován jako zásoba, nebo jako stálé aktivum. Obecně platí, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě poskytovala uživatelům věrný a poctivý obraz, ať už předmětu účetnictví, tak finanční situace účetní jednotky. Z tohoto důvodu je nutné předváděné zboží či výrobky vykazovat podle skutečné funkce a délky využití. Pokud je zboží určeno k dlouhodobému předvádění zákazníkům, tzn. očekává se předvádění po dobu delší než jeden rok, případně delší než je prodejní cyklus daného zboží (má-li toto zboží prodejní cyklus delší než jeden rok), mělo by být vykazováno jako stálé aktivum, pokud zároveň splňuje limit pro ocenění stanovený účetní jednotkou. Účetní jednotka pak takové stálé aktivum odpisuje dle předpokládané doby používání/životnosti. 

Naopak v případě, že zboží je primárně určeno k prodeji a jeho předvádění je pouze součástí prodejního procesu, mělo by být po celou dobu vykazováno jako zásoba. Zároveň interpretace uvádí, že pouhé zaregistrování zboží v příslušném registru (nutné pro jeho předvádění) není důvodem pro změnu klasifikace zboží ze zásob na stálé aktivum.

Při klasifikaci zboží je třeba mít na paměti stanovený interní limit pro ocenění. Nebude-li tento limit překročen, a zároveň se očekává, že zboží bude pro předvádění využíváno po dobu delší než jeden rok, účtuje se zboží přímo do nákladů v okamžiku rozhodnutí o jeho využití k předvádění (případně lze zvážit časové rozlišení).

Účetní jednotka by měla být vždy schopna doložit svůj záměr, jak hodlá využít dané aktivum, a své rozhodnutí podpořit dostupnými materiály. Změní-li následně svůj záměr, nejedná se o chybu v klasifikaci daného aktiva a změna by se neměla projevit zpětně.