Nový zákon o účetnictví: přepracovaný návrh přináší upřesnění

Návrh zákona byl předložen spolu s návrhem doprovodného zákona k vládě 16. července 2025. Vzhledem k tomu, že účinnost obou zákonů musí nastat ve stejný den, ale zároveň je nezbytné poskytnout dostatečně dlouhou dobu mezi dnem platnosti a dnem účinnosti obou právních předpisů, potvrdilo ministerstvo na svých webových stránkách, že oba návrhy zákonů nebudou účinné dříve než 1. ledna 2027.

Většina změn v návrhu nového zákona oproti předchozí verzi z loňského listopadu nemá zásadní vliv obsah, jedná se zejména o zpřesnění a rozšíření terminologie.

Existuje ovšem několik zásadních bodů, které se změnily významněji. V oblasti přeměn přibylo nové pravidlo, které stanovuje, že rozhodným dnem nemůže být den předcházející rozhodnému dni jiné přeměny, jejíž právní účinky již nastaly. Toto ustanovení by mělo zabraňovat takzvanému řetězení přeměn, ke kterému v minulosti často docházelo, a negativně tak ovlivňovalo vypovídací schopnost účetních závěrek. Nejasná je ale délka účetního období účetních jednotek zúčastněných na přeměně. Z aktuální verze návrhu byl odstraněn bod týkající se prodlužování individuálního účetního období v případě přeměny. Nápomocná není ani důvodová zpráva, která si v tomto ohledu spíše protiřečí.

Další novinkou je možnost vymezit účetní období podle kalendářních týdnů – tedy 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Toto platí jen pro obchodní korporace, které jsou zahrnuty v konsolidované účetní závěrce.

Aktuálně zveřejněný návrh zákona zahrnuje i detailněji rozpracovanou tezi k prováděcí vyhlášce zákona o účetnictví pro podnikatele a neziskové účetní jednotky. Nejedná se o návrh legislativního textu, ale o ilustraci toho, jak budou jednotlivé účetní metody vypadat nebo z čeho budou vycházet. Na první pohled je patrné, že teze vyhlášky čerpá inspiraci z interpretace Národní účetní rady a z Mezinárodních standardů účetního výkaznictví.