Modrá karta – budoucnost pracovní mobility v EU

Predikce ukazují, že v roce 2070 bude v Evropské unii 292 milionů obyvatel v produktivním věku, zatímco v roce 2016 jich bylo ještě 333 milionů. Tento trend by pro členské státy Evropské unie znamenal významný pokles pracovní síly. I proto Evropský parlament schválil revidovaný návrh směrnice o modré kartě z roku 2009, která by měla zjednodušit pracovní mobilitu mezi členskými státy. Evropská rada směrnici přijala 7. října.

Zaměstnávání zahraničních pracovníků je poměrně citlivé téma napříč členskými státy. Aby občané třetích zemí získali oprávnění vstoupit na trh práce EU, musí podstoupit časově a administrativně náročné vízové řízení.  

V České republice je nejčastějším pobytovým oprávněním za účelem zaměstnání tzv. zaměstnanecká karta. Další variantou je modrá karta, která ale podléhá přísnějším pravidlům. Modrá karta je určena pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Cizinec, který chce žádat o modrou kartu, musí splnit hned několik důležitých kritérií. Jeho roční hrubá mzda musí odpovídat alespoň 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, to znamená, že hrubá měsíční mzda cizince musí aktuálně dosahovat minimálně 51 188 Kč. Dále musí mít ukončené alespoň vyšší odborné vzdělání, které trvalo minimálně tři roky, a spolu s žádostí musí předložit pracovní smlouvu na dobu alespoň 12 měsíců. Pokud cizinec kritéria splní a modrou kartu obdrží, ta mu umožní se po jednom roce pobytu v členském státě, ve kterém o modrou kartu požádal, přesunout do jiného členského státu s tím, že proces pro získání pobytového a pracovního oprávnění by měl být už snazší. Praxe však mnohdy bývá jiná. 

Evropský parlament proto přináší revizi směrnice o modré kartě, která má zaměstnavatelům, zejména v odvětvích, která se potýkají s nedostatkem pracovních sil, přinést větší flexibilitu při zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků. Revidovaná směrnice by měla umožnit členským státům zachovat vnitrostátní soustavu pro zaměstnávání vysoce kvalifikovaného personálu, současně ale zavede podmínky, které mají zabránit jeho znevýhodňování oproti držitelům vnitrostátních povolení.   

Podle revidované směrnice by se měly požadavky na žadatele o modrou kartu snížit. U první žádosti by mělo postačit, předloží-li žadatel pracovní smlouvu na dobu alespoň šesti měsíců. Minimální platová hranice by se měla posunout na 1 až 1,6násobek průměrné mzdy státu, ve kterém žadatel o modrou kartu žádá. Rovněž by se měla zjednodušit mobilita rodinných příslušníků, kteří držitele modré karty doprovází. Revidovaná směrnice myslí i na mobilitu žadatelů o azyl a uprchlíků. Ti by měli mít možnost o modrou kartu požádat nejen v členském státě, ve kterém jim byl udělen azyl, ale i v ostatních členských státech EU.  

Přijaté znění směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku. Členské státy budou mít dva roky na přizpůsobení jejich legislativy novým pravidlům.  

Sdílet článek