Návrh směrnice DEBRA umožňuje odpočet domnělého úroku z kapitálového financování

Odpočet od základu daně má být počítán z rozdílu mezi čistým vlastním kapitálem na počátku a na konci zdaňovacího období. Čistý vlastní kapitál by měl představovat rozdíl mezi hodnotou vlastního kapitálu a hodnotou podílů v dceřiných společnostech evidovanou v rozvaze. Na tento rozdíl se pak aplikuje domnělá úroková sazba, která by měla vycházet z desetileté bezrizikové úrokové sazby pro příslušnou měnu zvýšenou o rizikovou přirážku ve výši 1 % (v případě malých a středních podniků ve výši 1,5 %).

Takto vypočítaný domnělý úrok bude od základu daně odečitatelný v roce nárůstu kapitálu a v devíti následujících zdaňovacích období. Ve zdaňovacím období by mělo být možné odečíst domnělý úrok ve výši maximálně 30 % zdanitelných zisků poplatníka (tj. daňová EBITDA).

V situacích, kdy dojde ke snížení vlastního kapitálu, na který byla dříve uplatněna odečitatelná položka, naopak směrnice počítá s dodaněním nárokovaného odpočtu. Nicméně pro snížení vlastního kapitálu v důsledku vykázání účetní ztráty nebo v důsledku zákonné povinnosti snížit kapitál by měla platit výjimka.

Směrnice pamatuje i na možné zneužívání nové legislativy, a proto stanovuje okolnosti, za kterých nebude možné odečitatelnou položku uplatnit. Jedná se například o situace, kdy by zvýšení kapitálu nastalo v důsledku poskytnutí vnitroskupinových půjček, nebo na základě převodu podílů mezi spřízněnými stranami. Poplatník však bude mít i v těchto případech možnost prokázat, že zvýšení kapitálu mělo racionální ekonomické opodstatnění a že nevede ke dvojímu odpočtu.

Omezení odečitatelnosti úrokových nákladů

Aby se ještě více vyrovnaly pozice mezi kapitálovým a dluhovým financováním, navrhuje směrnice dále omezit nadměrné výpůjční výdaje (tj. rozdíl mezi výpůjčními náklady a výpůjčními příjmy od spřízněných i nespřízněných osob tak, jak je definuje ATAD) do výše nižší z následujících hodnot:

• 85 % nadměrných výpůjčních výdajů;
• stávající omezení nadměrných výpůjčních výdajů podle směrnice ATAD.

Pokud by bylo omezení daňového odpočtu podle pravidel ATAD vyšší, mělo by být možné příslušný rozdíl do částky 85 % nadměrných výpůjčních výdajů přenést do budoucího zdaňovacího období.

Nová pravidla by se měla vztahovat na všechny poplatníky daně z příjmů právnických osob na území EU (s výjimkou některých finančních institucí), včetně stálých provozoven společností ze třetích zemí. Účinnost směrnice je navrhovaná od 1. ledna 2024.