Nejvyšší správní soud jako poslední instance
Nejvyšší správní soud, ke kterému může daňový subjekt podat kasační stížnost, představuje v zásadě poslední instanci věcného přezkumu rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, poté co se daňový subjekt bránil neúspěšně před krajským soudem. Nad Nejvyšším správním soudem totiž bdí pouze Ústavní soud, který však na danou problematiku nahlíží výrazně odlišnou optikou.
Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví a můžete ji podat pouze ze zákonem stanovených důvodů. Mezi ty patří například nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky krajským soudem, nepřezkoumatelnost rozhodnutí z důvodu jeho nesrozumitelnosti nebo zmatečnost řízení před soudem. Nicméně tyto důvody lze tvrdit u jakéhokoli rozhodnutí krajského soudu, a tak můžete kasační stížnost podat proti téměř všem rozhodnutím krajského soudu v daňových sporech, které vyhoví finanční správě a se kterými proto nesouhlasíte.
Kasační stížnost se podává přímo k Nejvyššímu správnímu soudu, avšak můžete ji podat také ke krajskému soudu, jenž vydal rozhodnutí, které kasační stížnost napadá. Lhůta pro podání činí pouhé dva týdny od obdržení rozhodnutí krajského soudu, je tedy velmi krátká, přihlédneme-li ke skutečnosti, že daňový subjekt musí být v řízení o kasační stížnosti až na výjimky zastoupen advokátem. Nejen z tohoto důvodu doporučujeme, aby daňový subjekt využil zastoupení advokátem již pro řízení před krajským soudem, neboť tím odpadá nutnost řešit zastoupení kvůli podání kasační stížnosti ve spěchu.
Na rozdíl od žaloby můžete kasační stížnost v dané dvoutýdenní lhůtě podat pouze jako tzv. blanketní: uvedete pouze nezbytné zákonem stanovené náležitosti (označení zúčastněných stran, označení napadaného rozhodnutí atd.) bez konkrétních argumentů pro její podání. Nejvyšší správní soud vás poté vyzve k doplnění, k čemuž stanoví lhůtu jeden měsíc. Tím můžete získat na přípravu kasační stížnosti až zhruba dva měsíce.
S podáním kasační stížnosti, obdobně jako s žalobou, je spojen také soudní poplatek, který činí 5 000 Kč. Stejně jako v případě žaloby proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství se soudní poplatek neodvíjí od sporné částky, na rozdíl od civilního sporu. Dalším významným rozdílem v nákladnosti soudního řízení oproti civilním sporům je skutečnost, že v případě neúspěšné kasační stížnosti není daňový subjekt povinen hradit náklady protistrany, tedy finanční správy. To platí i naopak, protože při úspěšné kasační stížnosti je daňovému subjektu, resp. jeho právnímu zástupci, přiznána odměna podle advokátního tarifu, která však v případě renomovaných advokátních kanceláří nepostačuje na pokrytí skutečných nákladů na právní zastoupení.
Na závěr je nutné upozornit, že kasační stížnost není určena pouze pro daňové subjekty, které nesouhlasí s rozhodnutím krajského soudu. Podat ji může ze stejného důvodu i finanční správa. Dle statistik podala finanční správa v roce 2021 celkem 159 kasačních stížností. NSS ve stejném roce rozhodnul o 95 kasačních stížnostech podaných finanční správou, z nichž pouze 58 vyhověl. To je v mezinárodním srovnání tristní úspěšnost, za což je finanční správa často právem kritizována.