Rada ministrů EU zatím odložila rozšíření směrnice ATAD
Na prosincovém setkání ministři financí (ECOFIN) jednali o směrnici řešící vyhýbání se daňovým povinnostem, tzv. ATAD2. Otevřené stále zůstávají některé otázky, například výjimka z pravidel pro finanční sektor a také datum pro transpozici nové legislativy v členských zemích. Evropská komise (EK) na jednání rovněž zopakovala svůj závazek předložit legislativní návrh ve věci režimu přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge), o který usiluje ČR, do konce roku 2016.
EK schválila legislativní návrh na dočasnou výjimku na obecný reverse charge 21. prosince. Návrh neumožňuje použít tento režim na plnění nad 10 000 eur přímo, ale až na základě povolení ze strany Komise. Členský stát může Komisi požádat o implementační rozhodnutí, pouze pokud splňuje tři stanovené podmínky: jeho VAT GAP podle poslední studie EU je nejméně medián EU + 5 procentních bodů; jeho karuselový podvod tvoří alespoň 25 % celkových podvodů na DPH; prokáže, že nemůže efektivně bojovat proti únikům na DPH žádnými konvenčními opatřeními. Komise následně žádost přezkoumá a rozhodne o vydání povolení.
ECOFIN v rámci boje proti vyhýbání se daním přijal návrh, aby daňové správy měly přístup k informacím sbíraným na základě AML – směrnice o boji proti praní špinavých peněz. Půjde především o informace o skutečných vlastnících a postupech finančních institucí, jak prověřují své zákazníky (due diligence). Tato úprava bude obsažena ve směrnici o mezinárodní spolupráci a měla by se začít uplatňovat od ledna 2018.
Rada nedosáhla dohody ohledně návrhu, který rozšiřuje pravidla týkající se využívání hybridních struktur také na struktury mezi EU státy a třetími státy (tzv. ATAD2), tak, aby pravidla byla ve shodě s bodem 2 Akčního plánu BEPS (OECD). Vzhledem k tomu, že text navrhovaného doplnění byl upravován na poslední chvíli, některé státy si ponechaly čas na posouzení, včetně posouzení jejich národních parlamentů. Nizozemí požaduje, aby implementační lhůta byla posunuta na 1. leden 2019.
Připomínáme, že v listopadu Komise zveřejnila návrh na C(C) CTB – společný konsolidovaný základ daně. V současné době se k návrhu vyjadřují národní parlamenty členských států a vlády. Začátkem prosince nizozemský parlament rozhodl, že návrh nepodpoří. Je otázkou, jak se k tomu postaví další vlády. Česká vláda zatím nepublikovala oficiální postoj. Zatímco ministr financí má k návrhu negativní postoj s argumenty, že se jedná o částečné omezení národní suverenity v oblasti daňové politiky, předseda vlády návrh vítá. Zdůrazňuje, že boj proti daňovým únikům je prioritou koalice a musí se týkat nejen malých podnikatelů, ale také velkých firem, včetně těch nadnárodních. Média rovněž citují akademiky, kteří ve výzkumech docházejí k tomu, že zapojením ČR do tohoto systému by si státní rozpočet polepšil až o 6 miliard ročně. Nová celoevropská pravidla pro danění velkých firem, by v Česku dopadla zhruba na tisícovku společností.
Zatím se zdá, že návrh v současné podobě nemá šanci na schválení. Návrhy EU týkající se daní musí totiž schválit jednomyslně všech 28 členských států. Může se také stát, že návrh se rozhodne přijmout jen určitá část členských států v rámci procedury posílené spolupráce.