Stručné aktuality, červenec 2019

KRÁTCE Z DOMOVA

• V pondělí 1. července 2019 vstoupila v účinnost novela zákoníku práce, která opětovně zrušila karenční dobu, tj. třídenní neplacený úsek dočasné pracovní neschopnosti (DPN). Dle přechodných ustanovení novely platí dosavadní právní předpisy pro DPN vzniklé před červencem 2019. V praxi to vypadá tak, že zaměstnanec s DPN vzniklou například 28. června 2019 stále nemá nárok na náhradu mzdy za první tři dny nemoci. Novela měla původně nabýt účinnosti společně s novelou zákona o nemocenském pojištění zavádějící e-neschopenky. Ty měly zaměstnavatelům umožnit efektivnější kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Účinnost této novely je ovšem odložena až na rok 2020.
   
• Vláda předložila do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se stanoví maximální počty žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, dále žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu.
   
• Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o místních poplatcích, jež reaguje na dynamický rozvoj sdílené ekonomiky a nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním. Novela zavádí poplatek z pobytu, který nahradí stávající poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt a z ubytovací kapacity. Novému poplatku bude podléhat krátkodobý pobyt za úplatu bez ohledu na to, kde a za jakým účelem se poskytuje. Rozšiřuje se tak okruh zařízení, která podléhají výběru místního poplatku.
   
• Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novely zákona o EET. Původně předpokládaný start poslední vlny evidence tržeb k 1. červenci 2019 se odkládá a ani datum 1. ledna 2020 není reálné. Pokud Senát návrh vrátí či zamítne, což se očekává, bude muset sněmovna o návrhu hlasovat znovu. Jako pravděpodobné se tak jeví vyhlášení novely ve Sbírce zákonů až na podzim a následné spuštění poslední vlny EET (a zároveň přeřazení některých zdanitelných plnění do 10% sazby daně) šest měsíců po platnosti zákona.
   
• Finanční správa dne 27. června 2019 zpřístupnila elektronické podání Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí podle § 38da zákona o daních z příjmů. To nahrazuje tiskopis Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou. Povinnost oznamovat správci daně příjmy plynoucí daňovým nerezidentům ze zdrojů na území České republiky mají daňoví poplatníci prostřednictvím oznámení od 1. dubna 2019. Platí to i v případě, že jsou tyto příjmy od daně osvobozeny nebo dani nepodléhají na základě smluv o zamezení dvojího zdanění.

KRÁTCE ZE ZAHRANIČÍ

• Evropská komise publikovala návrh prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se České republice povoluje používat všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti. O návrhu bude dále rozhodovat Rada a pro jeho přijetí je nutný jednomyslný souhlas. Zatím není zřejmé, na kterém ze svých zasedání bude Rada o návrhu jednat. Česká republika požádala o povolení používat všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti od 1. ledna 2020 do 30. června 2022, a to pro transakce nad 17 500 eur (v přepočtu cca 450 000 Kč).
   
• Evropská komise byla požádána, aby vyjasnila některé otázky ohledně dobíjení elektromobilů. Mezi nimi například zda dobíjení elektromobilů představuje poskytování služeb nebo dodání zboží (elektřiny). Dále se řeší dobíjení elektromobilů ve vazbě na závěry z rozsudku Auto Lease Holland či VEGA International, které se zabývají nákupem zboží přes tankovací karty.
   
• Indie se stala dvacátou osmou zemí, která uložila u depozitáře (OECD) své ratifikační dokumenty vztahující se k Úmluvě o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám (tzv. MLI). Úmluva pro Indii vstoupí v platnost od 1. října 2019. Od tohoto data začne Indie přijatá opatření uplatňovat ve svých smlouvách vůči všem 22 státům, které již úmluvu také uplatňují. Ratifikace úmluvy na české straně čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou. Na webových stránkách OECD je k dispozici interaktivní databáze, která obsahuje změny v jednotlivých smlouvách o zamezení dvojího zdanění vyplývající z MLI včetně těch, které ještě nebyly ratifikovány nebo nevstoupily v platnost.
   
• Evropský soudní dvůr vydal dvě rozhodnutí, která upřesňují pravidla pro využití ztrát zahraničních dceřiných společností a jimi vlastněných společností (Memira Holding C-607/17 a Holmen AB C-608/17).
   
• Bulharský parlament projednal v prvním čtení zavedení povinné dokumentace k převodním cenám (local and master file). Termín pro předložení dokumentace daňové správě by měl být březen následujícího roku. Nesplnění této povinnost bude podléhat sankcím.
• Polská vláda předložila parlamentu návrh novely zákona o DPH. Obsahuje změnu, na jejímž základě bude stávající formát přiznání k DPH zrušen a nahrazen tzv. jednotným kontrolním souborem. Zároveň budou omezeny požadavky na evidenci pro účely DPH. V případě schválení by měla nová pravidla nabýt účinnosti k 1. lednu 2020.
   
• Slovenská vláda schválila novelu zákona o daních z příjmů. Ta kromě jiného implementuje pravidla pro zdaňování hybridních nesouladů plynoucích ze třetích zemí (tzv. ATAD 2) a zavádí nové daňové pobídky pro automobilový průmysl. Novela by měla být účinná od ledna 2020.
   
• Slovenská vláda schválila návrh zákona, kterým se provádí směrnice 2018/822 ze dne 25. května 2018 (DAC 6), pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním transakcím, jež podléhají oznámení. Návrh zákona vychází ze směrnice a při porušení povinností stanoví sankce až do výše 30 000 eur. Zákon by měl nabýt účinnosti 1. července 2020.