Ze světa
2. 7. 2018

Brexit: tři varianty celního uspořádání po odchodu Velké Británie z EU

Pokud se na dosavadní dohodě nic nezmění, vystoupí Velká Británie definitivně z Evropské unie po uplynutí přechodného období dne 1. ledna 2021. V tento moment se s největší pravděpodobností bude muset vzdát jedné z největších ekonomických výhod, které členství v EU přináší: jednotného volného trhu a ním spojené celní unie. Vystoupení Velké Británie z celní unie bude mít zásadní dopad především na přeshraniční obchodní řetězce, které se budovaly několik dekád. Popisujeme tři možnosti nového uspořádání.

Tomáš Havel
Lucie Leopoldová

Celní unie EU byla vytvořena již v roce 1958 jako součást Evropského hospodářského společenství, z něhož se později stala dnešní Evropská unie. Všechny členské státy EU jsou tak zároveň součástí i celní unie. Obecně řečeno, celní unie představuje dohodu několika zemí, na základě níž se tyto země zavázaly aplikovat společnou obchodní politiku vůči nečlenským zemím, zejména co se tarifních i netarifních opatření týče. Celní unie odstranila cla, kvóty a jiné překážky volného obchodu v rámci EU a vůči třetím zemím používá jednotný celní sazebník.

V současné době zůstává téma celní unie v souvislosti s brexitem stále jedním z těch nevyřešených. V budoucnu se může uskutečnit několik scénářů:

Británie v celní unii zůstane
Tento scénář by pro Velkou Británii znamenal přijmout stejná tarifní opatření vůči třetím zemím, jaká v tuto chvíli uplatňuje EU a rovněž nezavádět celní kontroly na hranicích při obchodování se státy EU. Tato varianta se z pohledu britské vlády jeví jako nejméně pravděpodobná, jelikož jako ještě dosavadní člen celní unie EU nemůže Velká Británie uzavírat žádné jiné bilaterální obchodní dohody.

Úplný odchod a nové dohody
Druhou variantou je úplný odchod Velké Británie z celní unie, což by vyžadovalo uzavření nových obchodních dohod nejen s EU, ale také s dalšími státy světa. Mimo jiné i pravidla upravující obchod mezi členy Světové obchodní organizace (WTO) počítají s EU jako celkem, tudíž jakmile Velká Británie přestane být členem EU, bude si v rámci WTO muset vyjednat svou vlastní dohodu. V neposlední řadě tento scénář přináší i velmi citlivou otázku vytvoření kontrolované hranice mezi Irskem a Severním Irskem, kterou obě strany odmítají.

Bližší partnerství
Velká Británie má rovněž možnost inspirovat se u dalších zemí, které nejsou členy EU, ale mají s EU uzavřeno bližší partnerství. Příkladem je Evropské sdružení volného obchodu či celní unie uzavřená s Tureckem. 

Ať už Velká Británie zvolí jakoukoliv cestu, jedno je jisté – bez uzavřených obchodních dohod nejvíce utrpí dovozci a vývozci, kteří ponesou náklady nově uplatňovaných tarifních a netarifních opatření. Jak zavedení podobných opatření vypadá v praxi, můžeme již nyní sledovat na příkladu USA, které od června 2018 nově uvalily cla na ocel a hliník.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign