Digitální omnibus a AI: zjednodušení pravidel v oblasti umělé inteligence a jejich odklad

Navrhované úpravy, které Evropská komise představila v listopadu 2025, cílí na sjednocení a zjednodušení pravidel. Podnikům i orgánům veřejné moci by to mělo ulevit od administrativní a finanční zátěže spojené s plněním povinností a vést k posílení konkurenceschopnosti, a to při zachování vysoké úrovně bezpečnosti. Klíčovou změnou je návrh na odložení účinnosti pravidel pro systémy AI klasifikované jako vysoce rizikové podle nařízení, které stanovuje harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (AI Akt). Tato část AI Aktu patří k nejkomplexnějším a ukládá rozsáhlé povinnosti širokému spektru subjektů od výrobce po konečného uživatele. Praxe navíc ukazuje, že s některými pravidly se pojí výkladové nejasnosti a aplikační problémy. 

Původně měla pravidla pro vysoce rizikové systémy podle přílohy III AI Aktu nabýt účinnosti dne 2. srpna 2026 a pravidla pro systémy podle přílohy I dne 2. srpna 2027. Nový návrh počítá s možností odkladu až o 16 měsíců. Účinnost pravidel se má vázat na dostupnost klíčových podpůrných nástrojů, zejména harmonizovaných norem, pokynů Komise k uplatňování pravidel a kodexů praxe. 

Cílem je zajistit, aby byla pravidla účinná a vymahatelná až ve chvíli, kdy budou existovat nástroje usnadňující jejich praktické uplatňování. Současně však návrh stanovuje nejzazší termíny, kdy pravidla začnou platit automaticky, i pokud by podpůrné materiály dokončeny nebyly. Pro systémy podle přílohy III připadá tento termín na 2. prosince 2027 a pro systémy podle přílohy I na 2. srpna 2028.

Další změny, které digitální omnibus přináší, se týkají zejména oblastí:

• Omezení registračních povinností: U systémů AI, které poskytovatelé na základě vlastního posouzení nepovažují za vysoce rizikové, se ruší povinnost registrace v databázi vysoce rizikových systémů. Povinnost toto posouzení zdokumentovat a na vyžádání předložit dozorovým orgánům tím není dotčena.'
   
• Rozšíření zjednodušeného režimu: Úlevy, které byly dosud vyhrazeny malým a středním podnikům, by se nově měly vztahovat také na podniky se střední tržní kapitalizací. Tyto subjekty by tak měly rovněž benefitovat ze zjednodušených povinností a mírnějšího sankčního režimu.
   
• AI gramotnost: Původní znění AI Aktu ukládalo poskytovatelům a uživatelům AI systémů povinnost zajistit odpovídající úroveň znalostí a dovedností osob, které s těmito systémy pracují. Digitální omnibus tuto odpovědnost přesouvá primárně na úroveň členských států a Evropské unie, a to prostřednictvím vzdělávacích iniciativ, doporučení a osvětových aktivit. Přesun odpovědnosti však nijak nesnižuje význam AI gramotnosti jako takové – ta i nadále představuje klíčový předpoklad pro odpovědné a transparentní využívání systémů AI.
   
• Transparentnost generativní AI: U systémů generujících syntetický obsah (zvuk, obraz, video či text), které byly uvedeny na trh před 2. srpnem 2026, se povinnost označovat výstupy vytvořené AI zavádí s půlročním odkladem, tedy až od 2. února 2027. Cílem tohoto odkladu je poskytnout dotčeným subjektům dostatečný čas na technickou implementaci vhodných mechanismů označování AI výstupů.
   
• Posílení role Evropského úřadu pro umělou inteligenci: Tzv. AI Office by se měl stát centrálním dozorovým orgánem pro systémy založené na obecných modelech AI. Jeho působnost má nově zahrnovat také dohled nad AI systémy využívanými velmi velkými online platformami (VLOPs) a velmi velkými internetovými vyhledávači (VLOSEs). AI Office by měl vykonávat dohled nad trhem a koordinovat postup s národními dozorovými orgány.
   

Návrhy digitálního omnibusu lze chápat jako reakci Evropské komise na praktické obtíže, které se objevily ještě před plnou účinností AI Aktu. Adresátům regulace by měly přinést více času na přípravu, současně však vážou klíčové regulatorní milníky na budoucí přijetí podpůrných materiálů, jejichž časový horizont zůstává nejistý. Rada EU by naopak upřednostňovala odklad založený na pevných termínech. 

Návrhy digitálního omnibusu nyní čeká intenzivní vyjednávání v rámci trialogu mezi Komisí, Radou EU a Evropským parlamentem. To, zda dojde ke schválení včas a v jaké podobě, je vzhledem k šibeničnímu termínu pro tuto chvíli nejisté. Doporučujeme proto v přípravách na novou regulaci důsledně pokračovat, aby bylo možné na další vývoj regulatorního rámce pružně reagovat.