EET 2.0 v praxi: samoobslužné provozovny, storna, platby v cizí měně

Z evidence mají být vyňaty tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejního automatu (tj. samoobslužné technické zařízení, které vyžaduje zapojení zákazníka jen v rozsahu nezbytném pro objednání nebo přijetí zboží či služby). Příkladem může být automat na kávu, který po objednání zákazníkem sám připraví a vydá výsledný produkt. Naopak samoobslužné čerpací stanice nebo samoobslužné prodejny potravin tuto výjimku nesplňují, protože se v nich zákazník aktivně podílí na nákupu. Platby uskutečněné v těchto provozovnách tak mají evidenci podléhat.

Co se týká tržeb přijatých v cizí měně, ty se přepočítají na české koruny kurzem, který podnikatel v okamžiku uskutečnění tržby běžně používá (například v pokladním systému nebo účetnictví). Pokud vlastní kurz nepoužívá, může zvolit jiný vhodný kurz, například kurz ČNB. Evidovat se přitom má vždy částka skutečně přijatá. Při hotovostní platbě zaokrouhlené na celé koruny se proto zaeviduje zaokrouhlená částka, zatímco při platbě kartou včetně haléřů se vykáže přesně uhrazená částka (tzn. na dvě desetinná místa v Kč).

Specifický postup se uplatní u fleetových karet pro čerpání pohonných hmot. Ty evidenci podléhat nebudou, protože v okamžiku jejich použití zpravidla nedochází k platbě, ale pouze k zaznamenání částky, která bude zákazníkovi následně vyúčtována. Z hlediska EET se proto posoudí až následná úhrada vyúčtování.

Finanční správa dále upřesnila postup při opravách a stornech jednotlivých tržeb. Při opravě chybně evidované tržby, vrácení zboží nebo stornu se příslušná částka zaeviduje se záporným znaménkem. Opravná zpráva nebude technicky navázána na původní tržbu a bude mít vlastní pořadové číslo, datum a čas. Odeslána má být v okamžiku, kdy nastanou skutečnosti odůvodňující opravu nebo storno.

Odpovědi se vracejí také k vymezení kontaktní platby. Pokud zákazník zaplatí za službu přímo podnikateli na místě (např. za služby instalatéra) hotově, kartou nebo prostřednictvím QR kódu, má se jednat o kontaktní platbu podléhající evidenci. Pokud podnikatel pouze vystaví fakturu, kterou zákazník následně uhradí na dálku, evidenční povinnost vzniknout nemá. Toto rozlišení tak odpovídá principům, které finanční správa dříve popsala například u e-shopů a plateb při převzetí zboží.

Návrh zákona naopak nepočítá s možností požádat správce daně o závazné posouzení, zda konkrétní platba podléhá evidenci. Podnikatelé se mají v případě pochybností obracet na infolinku finanční správy.

Uvedené odpovědi vycházejí ze současné podoby návrhu zákona. Senát jej však vrátil Poslanecké sněmovně mimo jiné s návrhem na vypuštění bezhotovostních plateb z evidence. Taková změna by zásadně zasáhla do celé koncepce EET 2.0, která je postavena na evidenci kontaktních plateb bez ohledu na jejich formu. Lze proto spíše očekávat, že Poslanecká sněmovna Senát v tomto bodě přehlasuje a zachová původní rozsah evidovaných plateb.