Jak na trestní odpovědnost právnických osob po novele
Všechny právnické osoby by měly zbystřit. Od 1. prosince 2016 je totiž účinná očekávaná novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Ta obsahuje několik významných změn, které by neměly uniknout pozornosti žádné z právnických osob, ať už se jedná o nadnárodní korporaci, rodinnou firmu, nebo třeba neziskovou organizaci.
Zákon přináší především rozšíření počtu trestných činů, za které mohou být právnické osoby trestně odpovědné, a to ze zhruba 80 na přibližně 200. Právnické osoby jsou nově odpovědné za téměř všechny trestné činy jako osoby fyzické. Výjimkou jsou pouze zákonem výslovně vyloučené trestné činy, za které právnická osoba zpravidla ze své povahy odpovědná být nemůže, jako je například dvojí manželství. Omezeno bude také využití institutu účinné lítosti, z něhož budou vyloučeny další trestné činy především korupčního charakteru.
Nejvíce diskutovanou změnou je možnost právnické osoby vyvinit se z trestní odpovědnosti. Tato změna se do návrhu novely zákona dostala až během legislativního procesu pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně, a nakonec u zákonodárců v obou komorách Parlamentu obstála. Právnická osoba se tak nově trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. To ovšem bude muset prokázat.
Celou řadu nepříjemných následků pro právnickou osobu může mít nejen samotné odsouzení za trestný čin, ale již pouhé zahájení trestního stíhání. Vedle nežádoucího ohrožení pověsti je trestní stíhání například překážkou pro uskutečnění přeměny. Může také představovat zvýšené riziko pro statutární orgány, popř. členy dozorčí rady, vyplývající z jejich povinnosti postupovat při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře. Trestní stíhání právnické osoby by totiž mohlo být za určitých okolností považováno za porušení této povinnosti, se všemi důsledky s tím spojenými. V extrémních případech by pak mohlo vést až k trestnímu stíhání členů statutárních orgánů či dozorčí rady pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Právnické osoby by se tak měly nyní daleko více než dříve zaměřit na nastavení vhodného systému předcházení trestné činnosti. Efektivní, na míru šité mechanismy compliance uvnitř i vně společnosti a postupy pro pravidelnou kontrolu jejich plnění a aktualizaci by měla zavést každá právnická osoba, od malých rodinných firem po velké nadnárodní korporace. Je to totiž nejen v jejím zájmu, ale také v zájmu členů jejích řídících a kontrolních orgánů.