Jak rychle vrátí finanční úřad přeplatek či nadměrný odpočet?
Dodržovat lhůty musí nejen daňový subjekt, ale i správce daně. Jaké lhůty platí pro finanční úřad v případě, že vrací daňovému subjektu finanční prostředky? Čeho se může daňový subjekt dožadovat v případě, že správce daně lhůtu nedodrží? Přinášíme přehled důležitých lhůt.
Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku: Daňový subjekt může správce daně požádat o vrácení přeplatku. Správce daně mu vyhoví za předpokladu, že výše přeplatku činí v době podání žádosti nejméně 200 Kč nebo této výše dosáhne v následujících 60 dnech. Naopak požadavku nevyhoví za předpokladu, že na osobním daňovém účtu vznikne do jednoho měsíce povinnost uhradit daň nebo pokud vratitelný přeplatek vznikl v důsledku uhrazení daně, která nebyla pravomocně stanovena nebo neuplynul náhradní den splatnosti.
Na vrácení přeplatku má správce daně lhůtu 30 dnů ode dne obdržení žádosti. Pokud však daňový subjekt požádá o vrácení přeplatku na dani z příjmů společně s podáním daňového přiznání před uplynutím lhůty pro podání, začíná 30denní lhůta běžet až ode dne následujícího po posledním dni pro podání daňového přiznání.
Lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu na DPH: Na rozdíl od vratitelného přeplatku nemusí daňový subjekt správce daně žádat o přeplatek, který vznikne v důsledku stanovení odpočtu na DPH. Správce daně má povinnost jej vrátit i bez žádosti, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru a do 30 dnů v případech, kdy se výsledek vyměření nebo doměření daňovému subjektu neoznamuje.
Lhůta pro vrácení přeplatku ve specifických případech: Vznikne-li vratitelný přeplatek v důsledku zrušení, změny, zániku účinnosti nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně, zajišťovacího příkazu nebo v důsledku neoprávněného vymáhání, pak je správce daně povinen vrátit přeplatek také bez žádosti. Lhůta činí 15 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí, kterým k tomuto došlo.
I daňový subjekt musí v těchto případech dávat pozor na lhůty. Pokud totiž o vrácení nepožádá do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, ten zaniká a stává se příjmem státního rozpočtu. Naopak, pokud nemá daňový subjekt zájem o vrácení přeplatku, který správce daně vrací bez žádosti, pak jej může požádat, aby tak nečinil.
Pokud správce daně ve výše uvedených lhůtách přeplatek nevrátí, náleží daňovému subjektu úrok z vratitelného přeplatku. Ten v současnosti odpovídá repo sazbě ČNB navýšené o 8 procent, činí tedy 15 procent p.a.