Konec šikanózních insolvenčních návrhů?

Podle důvodové zprávy k novele zákona je šikanózní, tedy takové, jehož jediným cílem je reputačně a ekonomicky poškodit jiný subjekt, pouze necelé procento všech insolvenčních návrhů. Pokud však k zahájení řízení v těchto případech dojde, mohou být následky pro postiženou firmu likvidační. V současnosti je insolvenční řízení zahájeno okamžikem, kdy insolvenční návrh dojde příslušnému soudu. Samotné účinky spojené s tímto zahájením pak nastávají až poté, kdy soud ve veřejně dostupném insolvenčním rejstříku zveřejní vyhlášku o zahájení řízení. K tomu by mělo dojít do dvou hodin od doručení návrhu soudu. V tomto okamžiku přitom soud ještě nezkoumá oprávněnost návrhu, ale pouze jeho základní formální náležitosti. Zda je domnělý dlužník skutečně v úpadku, zkoumá až následně.

Insolvenční řízení tak může být zahájeno i proti zdravé firmě, přičemž soud ho pak zastaví nejdříve až po několika dnech. Buď návrh odmítne pro zjevnou bezdůvodnost, nebo rozhodne o tom, že společnost v úpadku není. Veřejnost však logicky tyto procesní nuance nerozlišuje a oběť takového návrhu tak velmi rychle získá nálepku nesolventního subjektu. Nově by soud v případě podezření, že se jedná o šikanózní návrh, mohl zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení odložit až o sedm dnů od obdržení návrhu. V této lhůtě by předběžně posoudil věřitelský návrh a mohl by ho rovnou i odmítnout, aniž by byly jakékoliv informace o insolvenčním řízení zveřejněny. Negativní dopad zveřejnění by tak byl zcela eliminován.

Další novinkou je zvýšení transparentnosti některých věřitelů, kteří mohou mít zásadní vliv na průběh insolvenčního řízení. Týká se to věřitelů, jež nenabyli svou pohledávku standardním způsobem na základě obchodních vztahů s dlužníkem, ale postoupením nebo obdobně. Ti často nabývají pohledávky za účelem machinací se zpeněžením majetkové podstaty. Nezřídka jsou navíc registrováni v jurisdikcích, kde je vymáhání případné náhrady škody obtížné. Nově proto budou věřitelé, kteří nabyli své pohledávky postoupením nebo obdobným způsobem ve lhůtě šesti měsíců před zahájením insolvenčního řízení, povinni připojit k přihlášce pohledávky čestné prohlášení, v němž uvedou informaci o svém skutečném vlastníkovi. Podobně jako to vyžadují předpisy proti praní špinavých peněz. Cílem tohoto postupu je zjistit, zda věřitel a dlužník nejsou ve skutečnosti propojenými osobami. Pokud ano, je takový věřitel vyloučen z hlasování o některých zásadních krocích insolvence, kde by mu hrozil střet zájmů, včetně zpeněžování dlužníkova majetku.