Na co si dát pozor při mezinárodním dožádání v daňovém řízení?
V průběhu daňového řízení se může stát, že správce daně bude chtít doplnit dokazování za hranicemi České republiky. Jednou z forem je mezinárodní dožádání, kdy tuzemský správce daně požádá zahraničního o provedení dokazování v zahraničí (typicky výslech svědka). Mezinárodní dožádání však může trvat dlouhé měsíce. Jaké jsou jeho dopady na řízení tuzemské?
Vliv na lhůtu pro stanovení daně
Nejvýznamnějším důsledkem mezinárodního dožádání je, že má vliv na lhůtu pro stanovení daně. Pokud tato lhůta uplyne, stát už nemůže daňovému subjektu daň stanovit. Pokud probíhá mezinárodní dožádání, zákon dává správci daně na stanovení daně více času. V takovém případě lhůta neběží ode dne, kdy tuzemský správce daně odešle žádost zahraničnímu správci daně, až do dne, kdy obdrží odpověď.
Nicméně ne vždy se lhůta staví. Daňový subjekt by proto měl zpozornět, když se dozví, že probíhá mezinárodní dožádání. Lhůta se nestaví v případech, kdy se prokáže, že správce daně žádá o mezinárodní spolupráci neúčelně, nedůvodně či dokonce jenom za účelem umělého prodloužení lhůty pro stanovení daně. Stává se někdy, že správce daně je netrpělivý a nevyčká odpovědi na mezinárodní dožádání. Na první pohled se může zdát, že správce daně vychází vstříc daňovému subjektu a nechce ho zbytečně zatěžovat či prodlužovat řízení. Vydá tedy rozhodnutí bez toho, aniž by věděl, jestli už zahraniční správce daně provedl požadované úkony a co z nich vyplývá. Jak nicméně potvrdil i Nejvyšší správní soud, správce daně svojí nedočkavostí popírá důvodnost mezinárodního dožádání a lhůta pro stanovení daně se v takovém případě také nestaví.
A pokud správce daně prostřednictvím mezinárodního dožádání nic nezjistí? Taková situace je trochu složitější, účelnost či důvodnost mezinárodního dožádání totiž nelze posuzovat podle jeho úspěšnosti a faktického přínosu pro rozhodnutí ve věci. Vždy tedy záleží na tom, jestli mezinárodní dožádání mělo potenciál objasnit rozhodné skutečnosti nebo ne.
Důkazní síla podkladů získaných v rámci mezinárodního dožádání
Tuzemský správce daně by neměl nekriticky převzít závěry zahraničního správce daně. Měl by zkontrolovat, zda zahraniční správce daně v odpovědi uvedl, jakým postupem došel k výsledku a ze kterého zdroje čerpal. Jinak budou mít informace získané ze zahraničí nižší důkazní hodnotu než ostatní důkazy. To samé platí v případě, kdy daňovému subjektu není umožněno účastnit se výslechu svědka v zahraničí. I v takovém případě je důkazní hodnota získaných informací ovlivněna bez ohledu na to, zda zahraniční právo účast daňového subjektu na výslechu umožňuje.
Daňový subjekt by tedy měl zjištění a závěry, které správce daně z mezinárodního dožádání dovozuje, kriticky ověřit. Případně si může vyžádat podklady, které správce daně získal ze zahraničí a ze kterých tyto závěry činí. Jak o tyto podklady požádat, jsme popsali v našem předchozím článku.