Připravovaná velká novela zákona o daních z příjmů přináší nový pohled (nejen) na majetek, odpisy i leasing

Návrh novely se aktuálně nachází v připomínkovém řízení a zcela v něm dosud chybí přechodná ustanovení (ta jsou zásadní mimo jiné pro režim již odpisovaného majetku a pro stávající rezervy či opravné položky). Účinnost nové právní úpravy, která se může v dalším legislativním procesu ještě významně změnit, lze tak podle realistických odhadů očekávat nejdříve od roku 2030.

V tomto článku se zaměřujeme na hlavní navrhované změny v oblasti daně z příjmů právnických osob. Změnám týkajícím se daně z příjmů fyzických osob se budeme věnovat samostatně.
 

Akruální a peněžní základ daně

Koncepční novinkou je systematické rozlišení poplatníků s akruálním základem daně (PAZD) a poplatníků s peněžním základem daně (PPZD). Za poplatníky s akruálním základem daně se obecně budou považovat poplatníci, kteří vedou účetnictví. Základ daně těchto poplatníků by měl ve větší míře vycházet z účetního zachycení aktiv, výnosů a nákladů ve vazbě na ekonomickou podstatu. U poplatníků s peněžním základem daně, kteří povinnost vést účetnictví nemají, naopak zůstává v popředí peněžní princip (tj. základ daně vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji) a klíčová by měla být vazba na majetek a vlastnické právo. 
 

Nový systém daňových odpisů

Jednu z nejvýznamnějších změn představuje nový koncept daňového odpisování. Odpisy hmotného majetku by se nově počítaly na měsíční bázi namísto dosavadních ročních daňových odpisů. Návrh zároveň počítá se zásadním zjednodušením odpisových skupin, opuštěním stávajících vzorců pro rovnoměrné a zrychlené odpisování a možností daňového komponentního odpisování.

Hodnotová hranice pro movitý hmotný majetek se má zvýšit ze současných 80 000 Kč na 100 000 Kč. U poplatníků s akruálním základem daně bude navíc vymezení hmotného majetku více navázáno na účetní vymezení stálých a investičních hmotných aktiv. 

Nová pravidla tak budou vyžadovat změny v evidenci majetku a nastavení daňových odpisových plánů. Jak se však dotknou již existujícího majetku, ukážou až přechodná ustanovení.
 

Finanční leasing a nájmy

Významnou proměnou má projít také finanční leasing, který je nově koncipován jako způsob pořízení hmotného majetku. Uživateli vznikne tzv. právo užívání z finančního leasingu (PUFL), které bude pro daňové účely považováno za hmotný majetek. Namísto daňového uplatňování leasingových úplat tak bude uživatel uplatňovat daňové odpisy PUFL. 

Změny se mají dotknout také ostatních nájmů, zejména u poplatníků s akruálním základem daně, kde nové daňové řešení v některých případech navazuje na účetní zachycení práva užívání. 
 

Daňové dodatečné zhodnocení

Dosavadní koncept technického zhodnocení má nahradit daňové dodatečné zhodnocení. Významnou změnou je princip, podle kterého má daňové dodatečné zhodnocení obecně odpisovat poplatník, který jej ekonomicky hradí. Nebude proto již nutné získat souhlas pronajímatele s daňovým odpisováním zhodnocení provedeného nájemcem. 

Nová úprava současně umožňuje za určitých podmínek zahrnout do režimu daňového dodatečného zhodnocení také opravy a údržbu, pokud se tak poplatník rozhodne. 
 

Rezervy a opravné položky

Významný praktický dopad může mít oddělení účetních rezerv a opravných položek (nově nazývaných jako znehodnocení) od rezerv a opravných položek podle zákona o rezervách. Účetní rezervy a opravné položky mají být pro základ daně zásadně neutrální, zatímco daňové rezervy a daňové opravné položky se mají kalkulovat a promítat do základu daně samostatně bez vazby na jejich zaúčtování. 

V praxi to může znamenat větší požadavky na oddělené daňové sledování těchto položek.
 

Další navrhované změny

Mění se také pravidla pro zdaňovací období právnických osob, které se má nově přímo odvíjet od individuálního účetního období. Zaniknout má současný institut „období, za které se podává daňové přiznání“ a upravit se mají rovněž některá pravidla související s přeměnami a změnou účetního období. 

Nová pravidla se týkají také přecenění na reálnou hodnotu. Obecně mají řešit, kdy se účetní přecenění projeví v základu daně, a současně zachovat kontinuitu daňových hodnot například při přeměnách a vkladech. 
 

Co bude následovat?

Navrhované změny mohou mít pro společnosti významné praktické dopady, ať již jde o evidenci a daňové odpisování majetku, klasifikaci nájmů a leasingů nebo samostatné daňové sledování rezerv a opravných položek. 

Vzhledem k rané fázi legislativního procesu však bude klíčový další vývoj návrhu a zejména podoba dosud chybějících přechodných ustanovení. Další vývoj proto budeme sledovat a vybraným oblastem a jejich praktickým dopadům se budeme podrobněji věnovat v dalších vydáních Daňovek.