Stručné aktuality, únor 2019

Daňové a právní novinky posledního měsíce jednou nebo dvěma větami.

KRÁTCE Z DOMOVA

  • Prezident podepsal novelu zákoníku práce, která ruší tzv. karenční dobu, a to od 1. července 2019. Tím se obnoví proplácení náhrady mzdy zaměstnancům i v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnavatelům toto opatření vykompenzuje snížení odvodů o 0,2 p. b. na nemocenské pojištění (z 2,3 % na 2,1 %), tj. celkového pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %. V důsledku toho se nepatrně sníží daňové zatížení zaměstnanců – superhrubá mzda jako základ daně bude činit místo 134 % hrubé mzdy „pouze“ 133,8 %.
     
  • Česká republika zaslala 16. ledna 2019 žádost o možnost využívat všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH (plošný reverse charge). Tomuto režimu podléhají veškerá zdanitelná plnění týkající se zboží a služeb u jednotlivých transakcí nad 17 500 eur (v přepočtu cca 450 000 Kč). Žádost je podána Evropské komisi, která ji předloží ke schválení Radě EU. Po jejím odsouhlasení bude v ČR zahájen legislativní proces. Zavedení opatření se předpokládá od 1. července 2020.
     
  • Vláda projednala návrh novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
     
  • Vláda si vyslechla informaci o aktuálním stavu sjednávání mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění a protokolů k nim k 15. lednu 2019.
     
  • Generální finanční ředitelství publikovalo Pokyn č. D-40 Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2018.
     
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu publikovalo na svých webových stránkách Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu. Průvodce je průběžně zpřesňován a doplňován. Pro podporu exportérů zřídilo MPO tzv. Zelenou linku pro export. Její pracovníci jsou na čísle 800 133 331 připraveni odpovídat i na dotazy týkající se brexitu. Na portálu BusinessInfo.cz je na základě dotazů podnikatelů průběžně aktualizován Speciál: Brexit očima exportérů.
     
  • Po vrácení Senátem setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním návrhu novely insolvenčního zákona, která má umožnit vstup do oddlužení více dlužníkům než doposud. Pokud novelu podepíše prezident, čekají dlužníky domáhající se oddlužení dvě zásadní změny. Nově nebude třeba, aby dlužník před vstupem do oddlužení prokazoval, že zvládne během pěti let oddlužení uhradit svým věřitelům alespoň 30 % dluhů. Postačí, pokud dlužníkův příjem pokryje zákonné nezabavitelné minimum a měsíční odměnu insolvenčního správce a stejnou částku pro věřitele. Změna čeká na dlužníky i na konci procesu oddlužení. Nově nebudou muset ke splnění oddlužení splatit oněch 30 % všech dluhů, postačí, pokud soudu prokáží, že vynaložili veškeré úsilí, které po nich bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.

 

 

KRÁTCE ZE ZAHRANIČÍ

  • Evropská komise zahájila diskusi o změně způsobu hlasování v daňových otázkách. Členské státy by měly začít debatovat o rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na všechny daňové otázky v EU. Národní veta v případě hlasování o daňových záležitostech by měla skončit nejpozději do konce roku 2025. Tím by se nahradila současná metoda jednomyslnosti.
     
  • OECD ve spolupráci se zeměmi G20 se shodly na pokračování práce na jednotném, globálním řešení daňových otázek vyplývajících z digitalizace ekonomiky. Finálního řešení by chtěly dosáhnout v roce 2020.
     
  • Prioritou rumunského předsednictví EU v oblasti daní bude modernizace systému DPH (především e-commerce). Dále pak debata ohledně společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a dokončení jednání o návrhu Komise na změny ve spotřebních daních a práce na návrhu zdanění digitální ekonomiky.
     
  • Řada států na směrnici o digitální dani nečeká a zavádí jednostranná opatření již v roce 2019. Jedná se například o Rakousko, Francii, Itálii, Belgii nebo Velkou Británii.
     
  • OECD vydala zprávu, která poskytuje mezinárodně srovnatelné statistiky a analýzy z přibližně 100 zemí o příjmech z daní z příjmů právnických osob, statutárních a efektivních sazbách daně z příjmu právnických osob a daňových pobídkách týkajících se výzkumu a vývoje.
     
  • Polsko dočasně odkládá nebo omezuje nová pravidla pro uplatnění srážkové daně v případě, že platba přesahuje částku 2 miliony PLN (USD 530 000): Podle nových pravidel by měla být sražena daň ve výši podle domácí sazby a snížená daň ve výši sazby v souladu s mezinárodními smlouvami uplatněna na základě následné žádosti. Odklad se netýká dalších požadavků na srážkovou daň, které platí od 1. ledna 2019.
     
  • Irsko se stalo devatenáctou zemí, která uložila své ratifikační dokumenty vztahující se k Úmluvě o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu (tzv. MLI) u depozitáře (OECD) a začne přijatá opatření uplatňovat ve svých smlouvách vůči zemím, které již úmluvu také ratifikovaly (např. Austrálie, Francie, Japonsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Velká Británie), a to od 1. května 2019. Ratifikace úmluvy na české straně čeká v současné době na schválení v Poslanecké sněmovně.