Vláda získá možnost zakázat některé zahraniční investice
V rekordním čase přijaté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452, které stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie, vstoupilo v platnost 10. dubna 2019. V návaznosti na něj předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu do legislativního procesu návrh zákona o prověřování zahraničních investic, na jehož základě bude v krajním případě možné zakázat některé zahraniční investice v českých společnostech.
V současnosti disponuje 14 z 28 členských států EU mechanismem k prověřování zahraničních investic, které do nich směřují. Evropská unie se rozhodla do jisté míry roztříštěnou úpravu v jednotlivých členských státech sjednotit a přistoupila z bezpečnostních důvodů, zejména kvůli ochraně strategických zájmů Unie, k poměrně revolučnímu kroku spočívajícímu v přijetí právně závazného nástroje k prověřování zahraničních investic. Evropská unie tím potvrdila, že schvalování zahraničních investic je navzdory obecné otevřenosti Unie zahraničním investorům žádoucím prostředkem, jak ochránit bezpečnost, vnitřní pořádek a spravedlivou hospodářskou soutěž v celé Unii.
Ze strany Unie se nejednalo o krok náhlý a překvapivý, naopak přijetí nařízení lze vnímat jako vyvrcholení několikaletých tendencí a obav. Mechanismus prověřování zahraničních investic má doplňovat stávající postupy Unie – např. v energetice nebo při spojování podniků již existuje možnost členských států dotčené transakce prověřit z hlediska případného ohrožení oprávněných zájmů. Schválené nařízení nicméně neukládá členským státům povinnost mechanismus prověřování zahraničních investic přijmout, pouze stanoví jeho klíčové vlastnosti, pokud se členské státy rozhodnou je aplikovat. Těmito nezbytnými požadavky jsou např. možnost soudního přezkumu rozhodnutí nebo zákaz diskriminace mezi třetími státy. Zásadní význam má nařízení v zavedení povinnosti vzájemné výměny informací mezi jednotlivými členskými státy a Komisí.
Přes fakultativní povahu upravovaného mechanismu přistoupila Česká republika k jeho přijetí a Parlament by měl v blízké době hlasovat o příslušném adaptačním zákoně. Podle jeho návrhu by ministerstvo průmyslu a obchodu mělo prověřovat investice směřující do země primárně z nečlenských států EU. Investicí se v zásadě rozumí získání alespoň 10% podílu na hlasovacích právech v české společnosti nebo získání přístupu k informacím či technologiím důležitým pro bezpečnost ČR nebo její vnitřní pořádek. Prověřování čeká i investice plynoucí od subjektu usazeného v EU, který je však ovládán investorem ze třetího státu. Některé zahraniční investice budou vyžadovat povolení – jde zejména o investice v oblasti obchodu s vojenským materiálem či klíčové infrastruktury. Ostatní investice, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek ČR, bude ministerstvo moci prověřovat v případě podezření, že představují bezpečnostní riziko, kdykoliv v době pěti let od jejich uskutečnění. I v případě takových investic může však zahraniční investor požádat o jejich prověření, a tak se vyhnout jejich eventuálnímu zrušení. Pokud ministerstvo průmyslu a obchodu dospěje k závěru, že prověřovaná investice může být riziková, bude o jejím případném povolení rozhodovat vláda. Ta může dotčenou investici povolit, podmínečně povolit, rozhodnout o neudělení povolení nebo může již uskutečněné investice zrušit.
Řízení o povolení investice podle navrhovaného zákona je zvláštním správním řízením. Proti rozhodnutí vlády nebude možné podat rozklad, investor se však bude moci standardně obrátit na soud. Nová právní úprava by se měla vztahovat na investice uskutečněné po 1. lednu 2020, kdy má zákon nabýt účinnosti. Počínaje tímto datem by mělo být jasnější, zda zákon splní svůj účel a současně nadmíru neodradí zahraniční investory.