Zaměstnanci zpět do dozorčích rad
Historicky první novela zákona o obchodních korporacích (ZOK) zdárně zakončila legislativní proces a den před Silvestrem byla pod číslem 458/2016 Sb. vyhlášena ve Sbírce zákonů. Do zákona se tak pro některé společnosti vrací známá povinnost zajistit zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě.
Povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě zakotvoval před koncem roku 2013 obchodní zákoník. Ten vyžadoval, aby akciová společnost, která má více než 50 zaměstnanců, vyhradila alespoň třetinu míst v dozorčí radě právě jejich zástupcům. S rekodifikací soukromého práva tato povinnost zmizela, což kvůli absenci přechodných ustanovení přineslo spory o to, jak se nová úprava vlastně dotkla stávajících akciových společností. Nebylo zcela zřejmé, zda s úderem půlnoci dne 1. ledna 2014 dosavadním zástupcům zaměstnanců mandát zanikl či zda „dojedou“ svůj mandát podle předchozí úpravy. Rovněž nebyla jasně vyřešena otázka, zda lze tuto tzv. kodeterminaci navzdory mlčení zákonné úpravy dobrovolně sjednat ve stanovách.
Zmíněné otázky aktuální novela vzešlá z poslanecké iniciativy neřeší. Zakládá kodeterminaci bez vazby na předchozí úpravu. Nová právní úprava se nicméně nedotkne tak vysokého počtu společností jako její předchůdce. Povinnost bude totiž platit jen pro akciové společnosti s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru (tedy nepočítaje dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr či agenturní zaměstnance). Tyto společnosti budou muset mít počet členů dozorčí rady dělitelný třemi a třetinu z nich budou volit zaměstnanci. Stanovy můžou tento počet i zvýšit, ne však nad počet členů volených valnou hromadou. Zaměstnanci budou moci zvoleného zástupce v dozorčí radě i odvolat. Zákon také výslovně umožní, aby stanovy založily kodeterminaci i při menším počtu zaměstnanců, než je zákonná hranice. I akciová společnost o dvaceti zaměstnancích tak teoreticky bude moci přizvat do dozorčí rady zástupce zaměstnanců – širší využití toho institutu ovšem nepředpokládáme.
Novela nabývá účinnosti dne 14. ledna 2017. Zákonodárce ale poskytl dosavadním společnostem navíc dvouletou lhůtu, v níž by měly uvést své stanovy a složení dozorčí rady do souladu s novou úpravou. Nesplní-li tento požadavek, vystavují se riziku postihu ze strany rejstříkového soudu. Ten je vyzve k nápravě a poskytne jim k tomu dodatečnou lhůtu, jinak zahájí proces jejich zrušení s likvidací.
Vedle této sice významné, ale z legislativního hlediska drobné změny se na uživatele ZOK chystá i jeho komplexní novela. Tento návrh je však zatím stále na půdě Ministerstva spravedlnosti.