BEPS 2.0: Revoluce v mezinárodním zdanění na obzoru

Sekretariát OECD na základě iniciativy proti erozi daňového základu a přesouvání zisků (BEPS) zveřejnil dokument, který představuje nový návrh jednotného a globálního přístupu ke zdaňování digitální ekonomiky. Tzv. BEPS 2.0 přichází s novým způsobem rozdělení zisků mezi státy včetně návrhu na existenci minimální sazby daně. Iniciativa si dává za cíl dosáhnout dohody mezi státy do konce roku 2020. Návrh fakticky znamená opuštění principu tržního odstupu (za kolik by si službu či zboží poskytly nezávislé osoby) a snahu o rozdělení zisků vzorcem.

BEPS 2.0 navazuje na projekt OECD z roku 2015, jehož výstupem byl souhrn doporučení pro země s cílem omezit agresivní daňové plánování označovaný jako Base Erosion and Profit Shifting (BEPS). Některá doporučení byla přímo implementována Evropskou unií v podobě směrnice EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem (směrnice ATAD). Současné plány vycházejí zejména z výzev plynoucích z digitalizace s úmyslem rozdělit některé zisky nadnárodních společností mezi státy a alokovat více daňových příjmů zemím, kde se nacházejí uživatelé nebo spotřebitelé těchto společností. Nový princip pro zdanění zisků by tak nevycházel z fyzické přítomnosti společností v jednotlivých zemích (existence stálé provozovny), nýbrž použil by se určitý práh pro obrat z obchodů v dané jurisdikci.

Nový BEPS 2.0 obsahuje dva pilíře. První pilíř popisuje jednotný přístup pro alokaci práv na zdanění a na přezkum pravidel rozdělení zisku mezi země. Druhý pilíř vyvíjí pravidla, která by jurisdikcím poskytla právo na zdanění, pokud by nedošlo k primárnímu zdanění v jiných jurisdikcích nebo by ke zdanění  byla použita efektivní sazba daně pod úrovní minimální sazby daně.

Nově zveřejněný dokument OECD se věnuje prvnímu pilíři – tzv. jednotný přístup (unified approach) by se měl vztahovat na vysoce digitální obchodní modely a na podniky orientované na spotřebitele. Další zahrnovaná odvětví jsou předmětem diskuze a aplikace jednotného přístupu by měla být omezena hranicí celosvětových ročních příjmů ve výši 750 milionů eur.

Ve zkratce: nabízí se nové řešení pro přerozdělení práva na zdanění mezi jurisdikce výměnou za to, že všechny strany získají větší právní jistotu. Jednotný přístup spočívá v tom, že část domnělého zbývajícího zisku (deemed residual profit), tedy zisk nad určitým prahem, bude rozdělena mezi ostatní jurisdikce prostřednictvím vzorce (zisk bude vycházet z konsolidovaných finančních výkazů společnosti). Zároveň by se alokovala odpovídající fixní odměna za určité základní nebo rutinní marketingové a distribuční činnosti podle stávajících pravidel mezinárodního zdanění. Konečně náhrada za další funkce v dané jurisdikci by se určila podle stávajících pravidel tržního odstupu.

Na začátku listopadu byl zveřejněn dokument k druhému pilíři, který bude předmětem veřejné diskuze. Dohoda na finálním rámci BEPS 2.0 se očekává koncem ledna 2020 a dosažení konsenzu mezi státy do konce téhož roku. Dle našeho názoru je třeba tuto iniciativu bedlivě sledovat. Obdobně jako v případě zdanění digitální ekonomiky se totiž může stát, že – pokud země OECD nenajdou shodu –, vznikne řada nekoordinovaných unilaterálních iniciativ na lokální úrovni vedoucích ke dvojímu zdanění. Na druhou stranu v případě úspěšné implementace se odklon od principu tržního odstupu směrem k rozdělení zisků vzorcem může uplatnit i v dalších oblastech mezinárodního zdanění.