Brexit z pohledu českého imigračního práva
Posledním lednovým dnem skončil nekonečný příběh brexitu. Prováděcí zákon k výstupové dohodě schválil začátkem roku parlament Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a podpis k němu připojila i královna Alžběta II. Dohodu poté odsouhlasili poslanci Evropského parlamentu. Po dlouhém období nejistoty, dohadování a odkladů má nyní Evropská unie o jednoho člena méně. Jak bude vypadat období po brexitu z pohledu českého imigračního práva? Na co by se měli britští občané připravit?
Odchod Spojeného království z Evropské unie se uskutečnil podle scénáře „měkký brexit s dohodou“. Okamžikem vystoupení začalo platit přechodné období, které skončí 31. prosince letošního roku (s možností prodloužení až o dva roky). V tomto mezidobí se mnoho nezmění. Na občany Velké Británie se bude nadále hledět jako na občany Evropské unie. V případě České republiky to znamená, že občané Velké Británie mohou na našem území nadále pobývat i pracovat bez nutnosti žádat si o některé z povolení k pobytu či práci, tak jak je tomu u občanů ze zemí mimo Evropskou unii (z takzvaných třetích zemí).
Nedojde-li k prodloužení přechodného období, pak se počátkem roku 2021 z Britů z pohledu českých imigračních předpisů stanou občané třetích zemí, tj. osoby, které nemají výhodu volného pohybu a vstupu na trh práce v zemích Evropské unie. Pokud tedy budou chtít v České republice zůstat, budou si muset změnit svůj pobytový status, a to nejpozději posledního dne přechodného období.
Tuto změnu bude možné učinit na místně příslušné pobočce Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky. K podání žádosti je třeba se dostavit osobně s veškerými dokumenty, ideálně na předem sjednaný termín a čas. Výčet pobytových oprávnění pro občany třetích zemí je rozsáhlý a je třeba správně vybrat, aby oprávnění odpovídalo účelu pobytu na území České republiky. Občané Velké Británie, kteří v současné době nejsou držiteli potvrzení o přechodném nebo trvalém pobytu a neplánují pobývat po konci přechodného období na našem území, nejsou povinni žádat o žádné pobytové oprávnění.
Takzvaný Lex brexit, speciální zákon, kterým se Česko připravovalo na tvrdý brexit, tedy odchod bez dohody, se vůbec nestane účinným. Uplynutím přechodného období se pouze upraví vyhláška, která reguluje místní příslušnost zastupitelských úřadů přijímajících žádosti cizinců o česká pobytová oprávnění. Jakkoli pro třetizemce v zásadě platí povinnost podat žádost na zastupitelském úřadě ve státě, jehož jsou občany (případně ve státě, který cizinci vydal cestovní doklad, nebo v němž má dlouhodobý nebo trvalý pobyt), občané Velké Británie získají možnost využít kterýkoli zastupitelský úřad České republiky.
I přesto, že z hlediska českého imigračního práva nedojde z důvodu brexitu k zásadním změnám, doporučujeme nenechat řešení situace až na poslední chvíli a využít přechodné období k přípravě na dobu, kdy občané Velké Británie přijdou o pobytové výhody a volný přístup na trh práce. V první řadě jde hlavně o volbu vhodného pobytového oprávnění, případně i pracovního povolení a přípravu dokumentů požadovaných pro zvolený typ žádosti.