Budou data z Country-by-Country Reportingu veřejně dostupná?

Country-by-Country Reporting (CbCR) je jedním z dílků skládačky, která tvoří obrázek o převodních cenách nadnárodních korporací. CbCR neposkytuje obraz jednotlivých entit, ale poměrně názorně dokresluje působení skupin v jednotlivých zemích a zobrazuje řadu finančních a daňových ukazatelů. Doposud byly údaje z něj dostupné jen správci daně, nově se chystá jejich zveřejnění. Lze očekávat, že zpřístupnění údajů zvýší společenský tlak na odvod daně z příjmů v zemích, kde velké nadnárodní podniky působí.

CbCR se týká pouze velkých nadnárodních skupin, jejichž konsolidovaný obrat přesahuje 750 mil. eur, a spočívá v povinnosti sestavit a odevzdat report (Zprávu podle zemí), který obsahuje finanční a daňové informace. Jeho součástí je rovněž výčet všech společností dané skupiny a jejich oblast zájmu, což pomáhá dotvořit ucelený obrázek o aktivitách skupiny. Nicméně tento obrázek je k dispozici pouze správci daně.  

Od chvíle, kdy povinnost CbCR vstoupila 25. května 2016 v platnost, se vedou diskuze o tom, zda by informace uvedené ve Zprávě podle zemí neměly být informacemi veřejnými. Dlouhodobou snahou v oblasti daní na úrovni Evropské unie i celého světa je větší transparentnost s cílem zamezit přesunu aktivit především velkých nadnárodních skupin do zemí s nízkou mírou zdanění. Ukazuje se totiž, že přísnější požadavky na transparentnost ovlivňují chování velkých nadnárodních skupin, a to především v oblasti daní.  

Rozšíření CbCR na tzv. public Country-by-Country Reporting (pCbCR) by znamenalo, že nadnárodní skupiny s konsolidovaným obratem nad určitou částku by měly povinnost zveřejnit celou řadu finančních informací včetně výše daně z příjmů hrazené v jednotlivých státech. Nově by se těmito informacemi mohla zabývat nejen finanční správa, ale i odborníci či celá široká veřejnost a sledovat tak, zda nedochází k odlivu zisků do zemí s nízkou mírou zdanění. 25. února 2021 došlo k výraznému posunu v zavedení pCbCR. Legislativní návrh pCbCR schválila Rada Evropské unie pro konkurenceschopnost (COMPET), do jejíž kompetence pCbCR spadá.  

Přestože osm zemí Evropské unie (Lucembursko, Irsko, Švédsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Maďarsko a Malta) s návrhem nesouhlasí a tento svůj nesouhlas vyjádřily už na prvním hlasování v roce 2019 (tehdy nesouhlasilo i Rakousko a Slovinsko), byl návrh odsouhlasen. Systém hlasování COMPET vyžaduje schválení 15 z 27 zemí EU, které musí reprezentovat 65 % obyvatel Evropské unie. V tom se zásadně odlišuje od běžného systému hlasování v daňových otázkách. Systém hlasování je přitom hlavním důvodem zamítavého postoje opozičního tábora, včetně České republiky. Rozhodování o daňových otázkách, kam tyto státy řadí i pCbCR, by mělo být v kompetenci Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN). ECOFIN tvoří především ministři financí a v rámci něj se o legislativních návrzích hlasuje způsobem, který vyžaduje jednomyslnost. V tom se ECOFIN od COMPET zásadně liší. 

Navzdory zamítavému postoji některých států bylo zavedení pCbCR schváleno radou COMPET. Dalším krokem je schválení navržené směrnice Evropským parlamentem. Pokud k tomu dojde, budou mít jednotlivé členské státy dva roky na implementaci nové směrnice do vnitrostátního práva. Byť se zdá, že chvíle, kdy se pCbCR stane realitou, je daleko, velké nadnárodní skupiny by se již teď měly na tuto alternativu připravovat.  

Sdílet článek